Školicí středisko AKADEMIE Libchavy nevypadá jako jiná vzdělávací centra. Celý komplex je vybudovaný kreativním způsobem v souladu s přírodou. Na první pohled zaujmou dřevěné sruby se zelenými střechami. Dřevostavby doplňuje i zděná budova ze slámy a hlíny. Všechny budovy přitom vznikaly intuitivně. Najdeme tu kanceláře, kuchyni i ubytování. Hlavním kritériem bylo proudění světla a energie, aby se každý návštěvník mohl uvolnit a otevřít svému rozvoji. Majitelé se mimo jiné zaměřili i na nízkou energetickou náročnost a dlouhou životnost staveb. Na místě, kde nyní stojí školicí středisko, se nacházel objekt bývalého zničeného statku Jednotného zemědělského družstva (JZD).
Návrh budovy Davida Hockneyho od společnosti Bond Bryan reagoval na požadavek klienta, který požadoval přelomovou budovu, jež by podporovala inovativní formy výuky a učení. Aby se to podařilo a aby byla zajištěna dlouhodobá flexibilita, byla vytvořena řada dynamických vzájemně se prolínajících otevřených podlahových desek v rámci jednoduchého odhaleného betonového rámu. Výsledkem je víceúrovňový otevřený kolaborativní prostor pro výuku zaměřenou na studenty se specializovanými buněčnými výukovými zónami po obvodu. Budova byla slavnostně otevřena v září 2014 Budova získala uznání i pro inovativní použití BIM, který by měl po konci životnosti stavby umožnit její následnou dekonstrukci a znovuvyužití materiálů.
Budova Kendeda pro inovativní udržitelný design byla vytvořena za účelem podpory environmentálního vzdělávání, výzkumu a veřejného fóra pro práci s veřejností. Projekt je prvním svého druhu v jihovýchodní části Spojených států, který získal plnou certifikaci Living Building, a stanovuje nový standard udržitelnosti - demonstruje, že živé budovy jsou možné i v těch nejnáročnějších klimatických podmínkách. Translated with DeepL.com (free version)
Dům dětí a mládeže Sova v Chebu sídlí v historické vile obklopené botanickou zahradou se zvířecími expozicemi a výběhy. V areálu se nacházel starý skleník ve špatném stavu, a tak se město rozhodlo investovat do nové stavby, která bude kromě subtropického skleníku zároveň poskytovat zázemí pro zájmové kroužky. Novostavba ze dřeva, skla a betonu pracuje s alternativními zdroji energie a efektivně využívá zachycenou dešťovou vodu. Kompozice přístavby vychází z požadavku na skleníkové pěstování rostlin, terarijní a akvaristickou výuku. Záměrem bylo využít jižního proslunění k umístění botanické a zoologické části budovy. Vznikly zde dvě velké výukové učebny s multimediální podporou. Prostor tvoří velké otevřené skleněné plochy, prosklené příčky, pohledové dřevěné konstrukce a betony. Jedná se o nízkoenergetickou stavbu. Tepelný komfort zajišťují dvě tepelná čerpadla vzduch – voda, vzduchotechnika s rekuperací, podlahové topení s regulací pro jednotlivé místnosti a okna s trojitým sklem. Na střeše se nachází fotovoltaické panely, které částečně pokrývají spotřebu energie v přístavbě i přilehlé administrativní budově. Zastínění budovy řeší automatizované vnější rolety propojené s meteorologickou stanicí, které opět reagují na potřeby jednotlivých místností. Aby se energií šetřilo, nejen každá místnost, ale i každé terárium má vlastní termostat. Dešťová voda ze střechy nové přírodovědné budovy putuje do akumulační nádrže na dešťovou vodu o objemu 9 m³. Následně se s ní splachují toalety a zavlažuje se s ní botanický skleník. Ze staré administrativní budovy se voda pomocí trativodů rozvádí po zahradě
Projekt zateplení domu dětí a mládeže v památkové zóně Českého Krumlova vznikal ve spolupráci s památkáři. Budově, která v minulosti utrpěla řadu šrámů, se podařilo kromě izolace vrátit i fasádu s historizujícími detaily. Navíc jde o úplně první budovu, která v tomto jihočeském městě mohla být zateplena.V rámci rekonstrukce byly fasádě vráceny významné tektonické prvky, okna a vstupní dveře byly nahrazeny dřevěnými, špaletovými. Zateplovací systém lze považovat za největší výzvu stavby jednak z hlediska památkové péče a dále kvůli jeho zatížení tektonickými prvky. Na rekonstrukci nebyl použit žádný polystyren. Tři ze čtyř fasád domu byly zaizolovány pomocí kontaktního zateplovacího systému z minerální vaty, uliční fasáda byla rekonstruována zednicky. Okna – v hlavní části budovy byla navržena špaletová okna osazená pomocí předsazené montáže v tepelné izolaci.
Slaměný dům slouží jako ekocentrum pro školy i veřejnost. Všechny věkové kategorie se tak mohou seznámit s konceptem přírodního stavitelství. Přidanou hodnotou je pak lokálnost použitých materiálů a zapojení lokálních řemeslníků. Ekocentrum bude sloužit i jako referenční ukázka práce těchto řemeslníků pro potencionální investory. Může tak pomoci popularizovat přírodní stavitelství v regionu Zlína.
Ekocentrum z dusané hlíny v Holland Parku postavil tým s minimálními zkušenostmi, ale s maximálním nadšením během 10 dnů v mínusových teplotách. Materiál byl na staveniště přivezen připravený ve velkoobjemových pytlích. Tým musel materiál dávkově nakládat do míchačky s vodou, aby dosáhl správné vlhkosti, a poté jej naběračkou a sbíječkou dopravit na bednění.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se rozhodla zbořit mýtus, že nelze realizovat zelené střechy na starších budovách s méně příznivými statickými podmínkami. Výsledkem je experimentální střecha, která díky umístěným senzorům dlouhodobě měří přínosy zelené části střechy oproti té bez zeleně. Jedná se o jedno z řady plánovaných opatření tzv. zeleného kampusu. Do budoucna by se zde měly například rozšířit prvky poskytující útočiště pro hmyz. Zelená část střechy na budově Pedagogické fakulty významně přispívá k zadržování dešťové vody (cca 30 %), čímž snižuje nároky na kanalizaci. Rostliny ochlazují povrch střechy v horkých dnech a zároveň brání přehřívání vnitřních prostor. V zimě zelená střecha naopak působí jako izolace a redukuje náklady na vytápění v pracovnách. Kromě pozitivních klimatických dopadů má experimentální střecha také výzkumný a vzdělávací význam. Škola plánuje exkurze pro studenty i veřejnost, aby zlepšila osvětu v oblasti zelených střech v Ústí nad Labem, kde bylo několik projektů zelených střech na stávajících budovách v minulosti zamítnuto.
Kanalizace přeplněná vodou, vysoké náklady na stočné i vyprahlé okolí školy v letních měsících přimělo základní školu z Uherského Brodu změnit dosavadní způsob zacházení s dešťovou vodou. Rozmanitý a členitý terén v okolí školy si vynutil komplexní řešení v podobě zasakovacích průlehů, odvodňovacích žlabů, akumulačních nádrží i polopropustných povrchů. Díky kombinaci různých opatření už ani jedna dešťová kapka z celého areálu neodteče kanalizací pryč.
Záměrně nenápadný dům se skvělým designem a čistými liniemi. Jeho tvar vychází z topografie Krkonoš, na jejichž úpatí stojí. Se svojí dobře vybavenou posluchárnou, příjemnou učebnou a malou laboratoří slouží místním i návštěvníkům, dětem i dospělým k poznávání přírodních souvislostí. Galerie s prosklenou fasádou hostí mimo jiné i umělce širokého zaměření. Objekt je energeticky nenáročný s velmi malými tepelnými ztrátami. K vytápění je využita technologie tepelného čerpadla. Hlavní nosné konstrukce a stěny podzemní části jsou z pohledového betonu. Vnitřní dělící příčky a nábytek jsou navrženy ze dřeva. Nábytek je vyroben z překližkových desek tak, aby byly všechny části desek použity a nevznikal odpad.
Mateřská a základní škola v Ostopovicích je v mnoha ohledech centrem obce. Vzdělává se zde okolo sedmdesáti dětí v mateřské škole a přibližně sto žáků na prvním stupni základní školy. Slouží jako veřejné hřiště, přírodní zahrada, místo pro setkávání dalších organizací i pro vzdělávání dospělých. Mikroklima v okolí také příznivě ovlivňuje zelená střecha školy, která slouží i jako venkovní učebna.
Knihovna je navržena v obrysu oválného čtverce o vnějších rozměrech cca 75 x 75 m. Objekt má šest nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží. 1. NP a 2. NP má charakter veřejný s doplňkovými funkcemi (kavárna, přednáškový sál, výstavní prostor, pobočka městské knihovny, noční studovna) a je prostorem volné komunikace a setkávání návštěvníků areálu vysokých škol a knihovny. Vlastní provoz knihovny začíná na úrovni 2. NP. Návrh technologie byl veden snahou o omezení jejího rozsahu, používání jednoduchých trvanlivých systémů a maximálního využití přirozených principů. Díky uspořádání do velkých vzdušných prostor, včetně administrativního open space, bylo možné zjednodušit návrh a rozsah technologie a maximalizovat efektivitu jejího používání. K samozřejmostem patří rekuperace tepla v zimním období. Jednoduchou a chytrou specialitou je užití přirozeného provětrávání a předchlazení. Budova tak vyžaduje minimum samostatných chladících jednotek. Vytápění a chlazení je navrženo především pomocí technologie aktivace betonového jádra, kdy stropy slouží jako sálavé nebo chladící plochy a s výhodou se tak využívá akumulační schopnost konstrukce. Celá budova je pak ovládána integrovaným řídícím systémem, který díky zohlednění vzájemných vazeb znásobí možnosti technologie.
Knihovna má obrys oválného čtverce o rozměrech cca 75x75m. Objekt má šest nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží. 1.NP a 2.NP je veřejné s doplňkovými funkcemi (kavárna, přednáškový sál, výstavní prostor, pobočka městské knihovny, noční studovna) a je prostorem volné komunikace a setkávání návštěvníků. Provoz knihovny začíná na úrovni 2.NP. V dalších nadzemních podlažích jsou umístěny volné výběry, studovny, učebny a administrativa. Výjimečný je koncept „učebnice techniky“, který byl reflektován nejen v architektonickém návrhu, ale i v návrhu interiéru, grafickém řešení a výtvarných intervencích. Právě propracovaný komplexní návrh díky zapojení multidisciplinárního týmu je u NTK výjimečný. Konstrukce o velikosti 15x15m je velkorozponová a předepjatá a umožňuje výraznou variabilitu vnitřního prostředí, měřítkově odpovídá velkým prostorům a podporuje vyznění fasády. Studijní a pracovní místa jsou soustředěna v místech s přirozeným osvětlením, knihy v regálech jsou naopak v hloubce dispozice. Návrh technologie byl veden snahou o omezení jejího rozsahu, používání jednoduchých trvanlivých systémů a maximálního využití přirozených principů (aktivace betonového jádra, rekuperace, noční přirozené provětrání). Střecha s extenzivní zelení slouží k retenci srážek. TZB info: Budova NTK je architektonicky řešena jako kompaktní celek s minimálním členěním. Tím je dosaženo velice dobrého poměru plochy obvodových konstrukcí k užitné ploše objektu. Energeticky výhodné je i oddělení prostor podzemních garáží technickým podlažím od nadzemní části objektu, která má vyšší nároky na vnitřní klima. V nadzemních podlažích je při dispozičním řešení respektována orientace budovy ke světovým stranám. Velkoprostorové místnosti jsou umístěny u JV, JZ a SZ fasád, kancelářský trakt je umístěn u fasády SV. Tím se dosáhne rovnoměrnějšího osvětlení, především kanceláří, během dne a v průběhu roku. K minimalizaci energetické náročnosti (snížení tepelná zátěže z vnějšího prostředí v letním období a naopak její využití v zimním období) rovněž přispívá optimalizovaná plocha transparentních výplní v 2.–6. NP, která nepřesahuje 50–70 % plochy obvodového pláště příslušejícího danému prostoru. Transparentní plochy obvodového pláště jsou opatřeny vnějším stíněním. Optimalizované architektonické a konstrukční řešení NTK umožňuje účinné využívání akumulačních schopností budovy. V budově byl instalován velkoplošný těžký sálavý systém vytápění a chlazení místností (tzv. aktivace betonového jádra) doplněný o plně automatické přirozené větrání. Přirozené větrání je zároveň využíváno pro noční předchlazování betonových konstrukcí v letním období. Jedná se systém, který je zatím v České republice poměrně málo používaný. Nucené větrání je využíváno především při extrémních venkovních teplotách a v prostorách se zvýšenými nároky na vnitřní klima (sklady knih), se zvýšenou tepelnou zátěží (počítačové učebny) nebo tam, kde je to vyžadováno z hygienického hlediska (prostory bez možnosti přirozeného větrání v PP, WC). Navržené technické řešení vede ke snížení instalovaného chladicího a topného výkonu při zachování tepelné pohody. Zdroj chladu, který slouží v denní době pro chlazení větracího vzduchu v systémech nuceného větrání, se v nočních hodinách využívá pro předchlazování stavebních konstrukcí (aktivaci betonu). V kombinaci s velkorozponovou konstrukcí s modulem 15 × 15 m a s oboustranně křížem předepnutou stropní deskou se jedná dle dostupných informací o první stavbu tohoto druhu ve světě.
Jak v dnešní době nejlépe vzdělávat širokou veřejnost v tématu významu a fungování vody v krajině? Tuto otázku si položili autoři Návštěvnického střediska Vodní dům. Dosáhli toho zážitkovou a hravou formou, ve které si návštěvník na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je vyrobit mrak, občerstvit se ve vodním baru nebo si poležet v obří škebli. Kromě zážitkových vzdělávacích her se Vodní dům může pochlubit několika komplexními opatřeními s cílem udržitelnosti a adaptace na změnu klimatu. Budova vyrostla ve zcela volné, nezastavěné krajině. Šlo o neudržované podmáčené louky, které se nedaly využít jako orná půda. Bylo proto nezbytné, aby okolní přírodu stavba nenarušila nebo ještě lépe, aby se stala její přirozenou součástí. Tomuto pojetí odpovídá minimalistický design stavby, která je částečně zapuštěna do terénu, a použití přírodních materiálů vyskytujících se v této lokalitě. Svým umístěním centrum Vodního domu úzce navazuje na nedaleký příklad evropsky významné lokality Želivka a vodní nádrže Švihov.
Školní areál v Malém Újezdu je dobrým příkladem, jak postavit i v relativně malé obci inspirativní budovu školy s nízkou energetickou spotřebou a vedle ní vytvořit přírodní zahradu využívající dešťovou vodu. Oproti standardní budově tento pasivní dům ušetří zhruba o 15,523 MWh za rok, při čemž asi polovina energie pochází z obnovitelných zdrojů. Pasivní standard chrání interiér před zimou, ale zároveň brání přehřívání učeben v létě. Sbírání dešťové vody na pozemku řeší problém se suchem a udržováním vegetace ve školní zahradě. Zeleň následně přispívá ke zlepšení mikroklimatu. Škola funguje jako přirozené centrum obce a jako zázemí pro akce, obecní tradice a oslavy. Stala se tak přirozeným vzorem a učební pomůckou pro děti i rodiče.
Kampus České zemědělské univerzity v Praze se rozrostl o nový pavilon tropického zemědělství. Moderní prostory, technologie a zázemí slouží zejména studentům a zaměstnancům Fakulty tropického zemědělství, ale i lidem z ostatních pracovišť univerzity. Projekt vznikal s ohledem na environmentální výzvy tak, aby byl provoz budovy do budoucna udržitelný z hlediska nákladů na provoz i negativního vlivu lidských aktivit na přírodu. Fakulta využila tepelná čerpadla, retenční nádrže na dešťovou vodu, fotovoltaické panely či zelenou střechu. Současně je vše navrženo s ohledem na potřeby výuky a výzkumu.
ZŠ Kutnohorská potřebovala navýšit svou kapacitu. Z tohoto důvodu se rozhodla postavit budovu, která slouží jako jídelna, učebna pro nejmladší žáky i malý společenský sál určený pro setkávání s veřejností. Hlavním cílem bylo vytvořit příjemné prostředí pro děti, čemuž napomáhá zelená střecha, vzrostlé stromy, inteligentní systém vzduchotechniky či práce s dešťovou vodou.
Školní budova 21. století, navržená a fungující jako živá laboratoř. Pasivní, uhlíkově pozitivní, šetrně nakládající s pitnou i dešťovou vodou, chytrá, přehledná a komfortní až do té míry, že se půl hodiny před výukou v učebnách vše nastaví tak, aby studentům nebylo vedro, zima, nesvítilo na ně příliš slunce a měli přísun čerstvého vzduchu. K tomu se přidávají stoly na šachy, stolní tenis, workoutové hřiště, venkovní učebnu či relaxační zónu v átriu. To vše náleží k budově pražské střední školy v Českobrodské ulici, z níž před obnovou zůstala pouze nosná konstrukce. Vedení školy i zastupitelé města doufají, že budova ukáže cestu k novému standardu ve výstavbě i impulz pro učňovské školství, které je dlouhodobě přehlížené a probíhá často v nevyhovujících podmínkách.
Poradenské a vzdělávací centrum s výukovou zahradou a městskou farmou. Tento projekt získal řadu ocenění za realizaci řešení v environmentálním kontextu.
Travnatá plocha u potoka v sousedství školy v Praze-Lipenci dříve vypadala, jakoby byla v obci jaksi navíc a bez užitku. Stál zde památník obětem obou světových válek, zvonička a křížek. Pozemek přiléhající k autobusové zastávce byl ale ze všech stran oplocený a nikdo na něj nemohl. Nyní zde vznikla pobytová školní zahrada, kde děti pozorují přírodu a její proměny přímo ve vyučování o po něm, podílí se na údržbě zeleně a sklízí plody stromů. Mohou zde také posedět s kamarády a rodiči na nejen na školních akcích Nová úprava pozemku na rohu ulic Černošická a Obilní má pozitivní vliv nejen na ochlazování a zadržování vody v krajině. Přínosem je i zkulturnění místa a vytvoření příjemné pobytové lokality pro děti ze školní družiny i pro veřejnost.
Přednášky a seminářeKonzultacePublikacePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy
