Ellener Hof je nová čtvrť v Brémách s až 500 byty určenými pro rozmanitou a inkluzivní komunitu. Plán čtvrti vypracovala společnost ZRS ve spolupráci s dalšími dvěma projekčními kancelářemi s cílem realizovat infrastrukturu s nízkým počtem automobilů, sociální míšení a udržitelnou výstavbu. Veřejné společné prostory propojující čtvrť mají zajistit zdravou a společenskou kvalitu pobytu obyvatel a podmínky pro neporušený systém biologicky rozmanité přírody. Ve dvou dřevostavbách plánovaných společností ZRS se nachází devět bytů a denní centrum. Schodišťová a výtahová jádra by mohla být postavena z masivního dřeva. Beton je použit pouze v podlahové desce a v dřevobetonových hybridních stropech. Aby se ušetřil prostor, investice, údržba a náklady na životní cyklus, nebyly zapotřebí téměř žádné další stavební technologie. Vnitřní klima ve školce je regulováno hliněnou omítkou na vnitřních stěnách. Předmontovaná fasáda je obložena lazurovaným smrkovým dřevem a je vyrobena tak, aby vydržela bez náročné údržby. Dešťová voda se shromažďuje v retenčních boxech na rozsáhlých zelených střechách budov, které umožňují vsakování.
Základ projektu, modularita, demontovatelnost a kvalitní stavební materiály, umožňuje výrazné prodloužení jeho životního cyklu. Prioritou je maximální uplatnění prefabrikovaných prvků a tudíž jejich snadná výměna v čase. Většinu interiérových prvků tak lze snadno vyměnit, a to včetně stěn. Sestavu modulů lze také velikostně upravovat, stejně jako přesunout celou stavbu na jinou lokaci. Konstrukci Fashion Line tvoří samonosný rám, který je umístěn na zemní vruty. Tyto vruty oproti standartním základům razantně minimalizují zásah do krajiny a v případě potřeby je jednoduché je vyvrtat a celou stavbu přemístit. Základní konstrukce je provedena z nekorodující, pozinkované oceli, což zajišťuje její odolnost, a je doplněna kvalitní sklovláknitou izolací.
Kdo by hledal mokřad s mnoha vzácnými a ohroženými druhy živočichů, dvě tůně, dešťové jezírko s kaskádami, lužní les a celkově přírodě blízké prostředí uprostřed pražské zástavby? Kořeny památkově chráněného Toulcova dvora, pojmenovaného po jeho posledním hospodáři, sahají až do 14. století. Po znárodnění, kdy v něm sídlilo zemědělské družstvo a došlo k mnoha nevhodným úpravám, si ho v 90. letech pronajala a ujala se ho nezisková organizace. Na 10 ha plochy zde provozuje farmu s domácími zvířaty původních českých plemen, jízdárnu, zahradnictví, ubytování, zdravou jídelnu, ekologické obchůdky, mateřskou školu Semínko, rodinné centrum Mateřídouška či vzdělávací programy. Od roku 1996 zde budují systém šetrného hospodaření s vodou, jak v zastavěných prostorech, tak v přírodní části areálu.
Ostrava se stejně jako jiná města potýká s postupným nárůstem průměrných teplot, vlnami veder a přehříváním umělých povrchů. Městská část Poruba proto při stavbě komunitního centra Všichni spolu na změny klimatu myslela. Nechala vybudovat prostor, kde je i v horkém létě příjemná teplota. Částečně zelené střechy zadržují vodu a ulevují přetížené kanalizaci při přívalových deštích. Takzvaná smyslová zahrada plná trvalek a bylin navíc slouží ke vzdělávání. Myšlenkou projektu je vytvoření příjemného místa pro všechny členy komunity i v obdobích vedra a sucha. Venkovní sportoviště a hřiště jsou postavena z propustných povrchů, které umožňují vsakování vody do půdy. Srážky ze střechy a zpevněných ploch jsou sváděny do retenční nádrže a regulovaně vypouštěny do Pustkoveckého potoka, případně jsou odváděné na trávník. Pro udržování příjemné teploty využívá budova ekologické tepelné čerpadlo. Zatímco v zimě pomocí něj topí, v létě naopak budovu chladí. Poruba nezapomněla ani na orientaci budovy ke světovým stranám a na zastínění všeho druhu, včetně výsadby 45 stromů a 70 keřů. V plánu je dohromady 1230 nově vysazených stromů, 3400 břečťanů a 614 kusů bylinek. Plocha obnovené zeleně tak dosahuje přibližně 2300 metrů čtverečních.
Budova Sono Centrum, která v sobě obsahuje hudební klub, restauraci a hotel využívá řadu měřících zařízení, které pomáhají automatizaci budovy. Těmi jsou například řízení vytápění, klimatizace a vzduchotechniky, individuální řízení kancelářských místností, integrace řízení tepelných čerpadel, garážový systém a mnohé další. Použité materiály jsme volili tak, aby to byly co nejjednodušší. Skelet budovy je odlitý ze železobetonu. Za nejdůležitější považujeme použití plně probarvených černých sférických skel, což není v Česku v takovém rozsahu a barvě k vidění. Tato skla zaručují 30 procentní útlum světla, což přináší úsporu při klimatizaci. Museli jsme modifikovat rozměr, protože skla nebyl schopen nikdo vyrobit. Nakonec jen tři sklárny na světě, jedna v Číně a další v Evropě, zvolili jsme tu finskou. Vzhledem k tomu, že jsou rádiusy stejné, nebylo zasklení nakonec o tolik dražší než klasická rovná fasáda. V každém případě oceňuji odvahu investora podržet tuto myšlenku až do konce. Fasáda díky sférickým sklům drží linie, kdyby byla rovná, tak to poskakuje a není pěkné. Ve své tvorbě uplatňuji kontrasty, některé části necháme v surovém stavu a přidáme perfektně stavebně nebo interiérově zvládnuté detaily, které akcentujeme. Obecně mám jako materiál rád sklo, které umožňuje velké tvarové možnosti.
Největší zelená fasáda v Evropě tvoří základní prvek obchodní a kancelářské budovy Kö-Bogen II. Tento soubor představuje závěrečný projekt obnovy centra Düsseldorfu. Zároveň představuje změnu paradigmatu: z urbanistického hlediska signalizuje odklon od automobilové éry a obrat k plánování zaměřeného na lidi. Díky největší zelené fasádě v Evropě nabízí odpověď na změnu klimatu a vytvoření nového zeleného srdce Düsseldorfu. Tam, kde původně dominovala vysutá dálnice, se dnes do městského centra znovu vrátila Dvorní zahrada (Hofgarten). Svažité zelené fasády Kö-Bogen jsou vůči sobě situovány kompozicí inspirovanou landartem. abr byl vybrán záměrně jako původní druh listnaté dřeviny, která si i v zimě ponechává listy. Ve spolupráci s prof. Karl-Heinzem Strauchem z berlínské vysoké školy technické BHT byl vypracován komplexní fytotechnologický koncept, který umožnil začlenění živého plotu do budovy. Zeleň zlepšuje nejen mikroklima v budově, ale celého městského okolí - v létě chrání před slunečními paprsky a snižuje horko ve městě, váže oxid uhličitý, ukládá vlhkost, snižuje hluk a podporuje biodiverzitu. Ekologický přínos habrových živých plotů odpovídá přibližně 80 plně vzrostlým listnatým stromům. Začlenění přírodních prvků do architektury nabízí odpověď na současnou změnu klimatu.
Stavební projekt Spreefeld se skládá ze tří dřevobetonových hybridních budov v pasivním standardu, na jejichž plánování se podíleli obyvatelé. V železobetonové konstrukci s prefabrikovanými stěnami z dřevěných panelů je prostor pro různé, individuálně přizpůsobené formy bydlení a užívání. V přízemní zóně se nachází smíšené využití komerčních a společenských prostor, takzvaných "opčních místností", které byly obyvatelům předány ve stavu hrubé stavby. Tyto prostory pak byly rozvíjeny podle potřeb samotných obyvatel. Opční místnosti a celý venkovní prostor, včetně prostoru podél řeky Sprévy, jsou přístupné veřejnosti. Kontext okolí hrál od počátku rozhodující roli: na všech venkovních plochách bylo zachováno stromové patro, takže v roce 2017 dokončené obytné budovy jsou zasazeny do dynamického zeleného prostoru, který by jinak mohl vzniknout až po mnoha letech. Proces participativního plánování je patrný i na fasádě: Na struktuře fasády se z velké části podíleli projektanti ve spolupráci s budoucími obyvateli. Systém vytápění tvoří geotermální systém, který je doplněn systémem vytápění dřevěnými peletami a systémem chlazení s akumulací ledu. Na všech střechách jsou instalovány fotovoltaické systémy pro výrobu elektřiny. Díky solidárnímu konceptu financování a participativnímu procesu plánování má "Spreefeld" různorodou komunitu obyvatel.
Dům služeb v Pardubicích má od r. 2018 zelenou střechu složenou z extenzivní plochy, která je oseta osivem a rozchodníky, a touto plochou vede chodníček ze šlapáků. Na střeše je dále malá intenzivní plocha u vstupu, kde jsou vysazeny trávy a byliny. Po obvodu střechy jsou umístěny květináče, které vytvářejí optickou clonu a lemují celou zahradu. Zelená střecha tvoří zahradu okolo nadstavby panelového domu.
Přednášky a seminářeKonzultacePublikacePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy
