Východočeské muzeum v Pardubicích potřebovalo uvolnit prostory v zámku a hledalo vhodné místo pro uložení sbírkových fondů a zázemí pro rozvoj sbírkotvorné činnosti. Depozitář v rezavé barvě vznikl z recyklovaných materiálů na místě bývalé jídelny, je sám o sobě energeticky úsporný a zároveň splňuje technické i klimatické požadavky pro optimální uložení muzejních předmětů. Stavba patří k největším stavebním projektům Pardubického kraje.
Přístavba knihovny a obnova parku přispívá k přirozenému ochlazení veřejného prostoru města v letních měsících. Zelená extenzivní střecha kromě svých tepelně izolačních vlastností napomáhá také k zadržování dešťové vody a zpomalení jejího odtoku v případě přívalových srážek. Díky shromažďování vody do akumulační nádrže, není potřeba kvůli zalévání zeleně plýtvat pitnou vodou. Cílem projektu bylo postavit provozně úspornou budovu, zkvalitnit prostředí pro návštěvníky knihovny a zajistit reprezentativní a bezbariérový vstup do budovy.
Jedno z nejmodernějších kulturních center v ČR vzniklo v Klášterci nad Ohří a doslova pohltilo původní kulturní dům z 60. let minulého století. Dům vystavěný ve stylu sorely už nesplňoval ekonomické a energetické požadavky na moderní kulturní budovu, a tak získal novou obálku, solární technologie, rekuperační jednotku i vsakovací nádrže na dešťovou vodu. Zůstaly zde však i fragmenty připomínající ducha původní budovy – sloupy, schodiště, plastiky či mozaiky. Navíc se sem přestěhovala městská knihovna z další energeticky a ekonomicky nevyhovující budovy na nedalekém sídlišti Panorama. Nyní v kulturním centru můžeme najít kromě knihovny i společenský sál, malý divadelní sál, klubovny, nahrávací studio, galerii, dětský koutek i kavárnu. Obnovené kulturní centrum během prvních tří měsíců od otevření navštívilo více než 17 tisíc lidí, což je víc než původní budovu za celý rok. Podařilo se vytvořit místo s velkým kulturním a sociálním potenciálem. Setkávají se zde senioři, spolky osob postižených civilizačními chorobami, divadelníci, studenti, děti a rodiny v knihovně s kavárnou, konají se zde veřejná setkání s občany, pořádají se přednášky, konference, kurzy a workshopy, koncerty, plesy či divadelní představení. Celé kulturní centrum je bezbariérové. Nová technologie navíc umožňuje přenést zvuk hůře slyšícím přímo do jejich naslouchátek. Hlavním prvkem udržitelnosti je ponechání základní budovy v útrobách moderního kulturního centra. Nemuselo se tak za vynaložení velkých finančních a energetických nákladů demolovat, odvážet nepředstavitelné množství suti a materiálu, ukládat ho na skládku, následně ho znovu vyrábět, přivézt a postavit nové konstrukce. Z klimatického hlediska přestavba kulturního domu do pasivního standardu přinesla nižší energetickou náročnost, která zmírňuje jeho uhlíkovou stopu, zásadního hybatele klimatické změny. Část energie, kterou budova spotřebuje, pochází z vlastní fotovoltaické elektrárny umístěné na střeše. Za šest měsíců provozu kulturního centra se díky ní mimo jiné ušetřilo 2,7 tun uhlí, 3,35 tun CO₂ a 5 pokácených stromů. Veškerá voda u původní stavby směřovala do splaškové kanalizace a následně do řeky, což je v době sucha i přívalových dešťů neefektivní. Nově se kulturní centrum snaží s dešťovou vodou pracovat a v případě nadbytku ji vsáknout. Světlý plášť budovy a střechy společně s nově vysazenou zelení (32 stromů) navíc snižuje přehřívání v blízkosti centra.
Pavilon představuje špičku české modulární architektury za kterou byl oceněn na EXPO 2015 bronzovou medailí za architekturu. Český pavilon demonstroval udržitelnost modulární výstavby přemístěním z Milána do Vizovic a změnou funkce využití modulárí budovy. Český pavilon byl na světové výstavě úspěšný a získal několik ocenění, například jako nejpohodovější pavilon, pavilon nejvstřícnější k dětem či pavilon s nejhezčí střešní zahradou, mezi tři nejlepší se dostala také restaurace Českého pavilonu. Největší oceněním Českého pavilonu bylo třetí místo za nejlepší architekturu od Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (který EXPO pořádal), v kategorii pavilonů do 2000 metrů čtverečních.
Rekonstrukce Regionální knihovny v Karviné-Mizerově z roku 1967 přinesla do města zpět kousek zeleně v podobě zelené střechy. Zelená střecha plní nejen funkci přírodní klimatizace, která pomáhá s tepelným ostrovem města, ale stala se také oblíbeným místem pro návštěvníky knihovny a místní literární kavárny. Zelená střecha na budově je extenzivní. Zahrnuje vrstvu vegetace vybranou pro její schopnost odolávat lokálním klimatickým podmínkám bez potřeby intenzivní péče. Terasa čítá 149,38 m², z toho zelená střecha tvoří 112,76 m² prostoru, střecha je tedy spíše menšího rozměru. Přesto tento systém efektivně zadržuje dešťovou vodu, snižuje tepelný ostrov v městské zástavbě a zvyšuje biodiverzitu. Zelená střecha navazuje na terasu, zútulňuje tak rekreační a relaxační prostor pro návštěvníky, v neposlední řadě také díky přístupnosti pro širokou veřejnost působí její začlenění jako forma vzdělávání či osvěty v oblasti modro-zelené infrastruktury.
Přednášky a seminářeKonzultacePublikacePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy
