Přehled udržitelných budov a příkladů dobré praxe

Rozcestník

Přehled udržitelných budov a příkladů dobré praxe

BD6: rekonstrukce bytového domu na Břevnově

Popis architektů: Navrhli jsme kompletní rekonstrukci a přístavbu činžovního domu na pražském Břevnově, místě s fascinujícím historickým kontextem a morfologií. S klientem jsme vhodný objekt k investici hledali dva roky. Když pak přišel s domem ve Šlikově ulici, bylo rozhodnuto. Potkávala se tu skvělá lokalita, solidní stavba s dochovanými historickými prvky a báječnými výhledy. S návrhem jsme vstoupili do veřejného prostoru, a proto pro nás byl důležitý kontext. Dům je tedy navržen tak, aby byl pro lokalitu přínosem, aby do místa příjemně zapadl. Koncepci jsme založili na dualitě, kdy si do ulice dům zachovává jemně nalíčenou historickou tvář a do dvora dům aktualizuje současná přístavba výtahu a teras. Na rozdíl od mnoha jiných evropských metropolí nebývají v Praze u rekonstrukcí činžovních domů balkóny běžným standardem. Obydlené terasy však propůjčují městu další živou vrstvu a možnost pobývat venku, navíc i s reflexí pandemie, pro bydlení považujeme za výsostně důležitou. V tomto intimním projektu jsme dům rozčlenili na 10 bytů určených k prodeji. Jsou vždy pouze dvě jednotky na patře, s praktickými dispozicemi 2+kk a 3+kk. Dům prošel důkladnými konstrukčními úpravami: z původních stropů zůstaly pouze trámy, suterén je kompletně izolován včetně zvýšení světlé výšky, nahrazena je většina příček a pochopitelně všechny instalace, rozvody, výplně a povrchy. Ve společných prostorech a v interiéru bytů se prolínají původní prvky, tradiční osvědčené vzory i moderní detaily. Celá spolupráce proběhla poměrně svižně, během dvou let se podařilo projekt povolit a postavit a věříme, že se podařilo oživit dům, kde se bude příjemně žít. Máme radost, že jsme i v nejisté době mohli spolupracovat s odvážným a poctivým investorem a s péčí se podílet na nadstandardně kvalitním realitním projektu.

Bytová výstavba LIFE Cycle Habitation

Demonstrační projekt LIFE Cycle Habitation* ukazuje inovativní stavební koncepty, které výrazně snižují emise CO2 a omezují spotřebu energie a dalších zdrojů během celého životního cyklu. Byly navrženy a postaveny prototypy obytných budov, které jsou uhlíkově neutrální a orientované na „životní cyklus“, a díky nimž se energeticky úsporná zástavba stane standardem zítřka v souladu s cíli strategie EU 2020. Za tímto účelem byl v regionu St. Pölten (Dolní Rakousko) postaven komplex budov, který se skládá z osmi obytných jednotek a komunitního centra ve formě budov ze slaměných balíků různých inovativních typů konstrukcí (nosné a prefabrikované modulární konstrukce) a je zásobován prostřednictvím vysoce inovativního systému dodávek energie. Spotřeba elektrické energie se tak snížila o cca. 80 %, celá vesnice je zásobována energií z obnovitelných zdrojů.LIFE Cycle Habitation je uhlíkově neutrální po celou dobu svého životního cyklu. Inovativní stavby a technologie lze vyzkoušet formou zkušebního bydlení, což zaručí široké povědomí a propagaci. Komponenty pasivního domu, optimalizovaná technologie budov, efektivní koncová zařízení a optimální využití regionálně dostupných, obnovitelných surovin pro stavební materiály jsou spojeny inovativním způsobem. To znamená, že jak energie potřebná k výrobě materiálů a komponentů, tak dopravní cesty, které s tím souvisí, lze snížit na minimum. Již od začátku je při plánování zohledněn také koncept demontáže, takže jednotlivé materiály mohou být vráceny do materiálového cyklu i po fázi použití a do značné míry je zamezeno plýtvání. Kvůli ochraně fasád před povětrnostními vlivy výrazně vyčnívají střechy obou domů. To má za následek nejen dobrou ochranu před deštěm a sněhem a odpovídající delší životnost fasád, ale také dodává domům mimořádný architektonický efekt.

Bytové viladomy Elča a Emča

Bytové viladomy Elča a Emča o celkovém počtu 48 bytů byly postaveny mezi lety 2012 až 2016. Název Elča je odvozen od slavných čajových kostek, které již v první polovině 20. století vyráběl modřanský cukrovar, jehož areál stál původně v místě projektu. Dva samostatné třípodlažní objekty s vlastními vstupy a vjezdy do podzemního podlaží obsahují celkem 48 bytů a dostatečný počet garážových stání pro rezidenty. Nejvíce bytů je v žádané dispozici 3+kk a 4+kk, zájemci si však mohou vybrat ze široké škály 2+kk až 5+kk. Kvalitně řešené uspořádání bytů, fasád a přilehlého parteru, ne jehož řešení jsme spolupracovali s landscape architekty, uspokojí současné požadavky na moderní bydlení. Tento náš projekt také získal prvenství v soutěži „Nejlepší z realit 2016“ za výjimečnou a citlivou architektonickou koncepci moderních nízkopodlažních a nízkoenergetických domů, které v rozsáhlé lokalitě brownfieldu bývalého modřanského cukrovaru velmi přirozeně propojily původní zástavbu rodinných domů s nově vzniklými bytovými viladomy. LOXIA zajišťovala architektonickou studii, územní rozhodnutí, stavební povolení, realizační dokumentaci až po autorský dozor.

Bytový dům 7 Ruzyně Apartments

Bytový dům 7 Ruzyně Apartments se nachází v Praze 6 - Ruzyni v areálu sportovní jednoty TJ Ruzyně. Objekt má tři nadzemní, jedno podzemní podlaží, a obsahuje celkem 7 bytů, odtud název 7 Ruzyně Apartments. Architektonické řešení návrhu vychází z analýzy pozemku a jeho orientace ke světovým stranám. Výrazná hmotová kompozice objektu je založena na vodorovném posunu objemů denních částí bytů v rámci jednotlivých podlaží. Tím vznikají mezi jednotlivými objemy pobytové terasy a lodžie. Severní část je naopak klidněná, tvoří ji jednoduchý hranol obsahující ložnice, koupelny a schodišťovou část. Okna na jižním průčelí jsou chráněna proti přehřívání slunolamy z ocelových pororoštů. Bytové jednotky jsou velikosti 3+kk s ideální orientací obytných prostorů k jihu, ložnice mají východní a západní orientaci. Všechny společné prostory v domě jsou navrženy jako bezbariérové. V podzemním podlaží je hromadná garáž pro 7 osobních automobilů, 6 sklepních kójí, úklidová komora, kotelna a jeden apartmán. V nadzemní části je 6 bytových jednotek s terasou, resp. lodžií. Konstrukčně je objekt navržen jako železobetonový monolit, okna jsou hliníková s předsazenou montáží, fasády jsou zatepleny minerální vlnou, omítka je dvouvrstvá, broušená. Objekt je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch-voda umístěným na střeše.

Bytový dům Botanica K

Bytový dům Botanica K v pražských Jinonicích se na první pohled příliš neliší od okolních domů v této rezidenční čtvrti. Rozdíl je v tom, jak se v něm nakládá s pitnou vodou. Takzvaná šedá voda, tedy voda ze sprch, umyvadel a van, odtéká ve většině českých domácností bez dalšího využití do kanalizace. Technologie, které společnost Skanska použila v tomto domě, umožňují opětovné využití šedé vody zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Díky tomu je možné ušetřit 26 procent běžné spotřeby pitné vody. V areálu projektu je vysazeno velké množství zeleně, která postupně přechází v rozlehlý přírodní a rekreační park, ideální pro aktivní odpočinek. Již v rámci první etapy projektu zde byl vybudován biokoridor o rozloze cca 25 000m2, který areál příjemně a přirozeně odděluje od okolního městského ruchu.

Bytový dům Slévačská

Solární systém Suntime pro předehřev teplé vody v bytovém domě Slévačská 905 v Praze. Celkem instalováno 100 solárních kolektorů a akumulační zásobník o objemu 9 000 l. Dohřev realizován z CZT. Aktualizace 12/2021: Tento systém od února roku 2016 do prosince roku 2021 vyrobil celkem 558 970 kWh tj. cca. 2 012 GJ. K tomu spotřeboval 6 463 kWh elektřiny pro pohon oběhových čerpadel a cirkulačních čerpadel teplé vody po domě. Na každou spotřebovanou kWh elektrické energie pak připadne 86,5 kWh tepla ze solárních kolektorů.

Bytový dům Treet

Čtrnáctipodlažní budova ze dřeva stojí v norském Bergenu. Se svou výškou 52,8 m je nejvyšší bytovou dřevostavbou světa. Zásadním problémem projektu byla požární bezpečnost. Hlavní nosnou konstrukci tvoří nosníky z křížem lepeného dřeva CLT průřezu 12x20 cm, délky až 20 m. Pravoúhlé rámy jsou vyztuženy diagonálami ze stejného materiálu. Na dvou protějších fasádách je tato konstrukce předsazena před fasádu do úrovně zasklených lodžií. Projekt nabízí dva typy bytů: jednopokojové o ploše 43 m2 a dvoupokojové o ploše 64-66 m2. Pro společnost BOB je budova Treet pilotním projektem industrializace stavebního procesu. Cílem bylo využití co nejvyššího stupně prefabrikace, a to jak v případě stavebních modulů vkládaných do nosné konstrukce, tak v případě nosné konstrukce samotné. Prefabrikované bylo rovněž krytí podlah, obložení stěn na chodbách, schodištích a na výtahové šachtě. Takto vysokou úrovní prefabrikace se výrazně zkrátila doba výstavby.

Bytový dům Červený dvůr

Architektura elegantní rezidence v prostředí prvorepublikových vil v pražských Strašnicích dotváří charakter lokality a kultivuje křižovatku Pod Třebešínem a K Červenému dvoru. Nízkoenergetická rezidence má tři kompaktní podlaží, na která navazují ustoupené čtvrté a páté patro s rozsáhlými terasami. Novostavba nabízí 15 energeticky pasivních, vzdušných a prosvětlených bytů s velkorysými dispozicemi od 2kk až po 6kk o velikosti od 71 metrů2 až do 188 metrů 2 a garážová stání v podzemním podlaží. O zdravé vnitřní prostředí domu se stará systém řízeného větrání a rekuperace tepla. K ohřevu teplé vody slouží tepelné čerpadlo nové generace, zajišťující ohřev vody pomocí tepla z odváděného vzduchu z jednotlivých bytů. Vzniklé odpadní teplo je tak recyklováno a bezpečně využito podruhé.

Casa Rossa v Chemnitzu

Pečlivě zrekonstruovaná budova "Casa Rossa" z období Gründerzeit v centru Chemnitz je současnou ódou na cihlu a za svůj minimalistický koncept rekonstrukce a výjimečný design získala řadu ocenění. Architektonická kancelář bodensteiner fest architekten získala pětipodlažní obytný dům v chemnitzské čtvrti Sonnenberg v nucené dražbě poté, co byl 30 let prázdný. Dalším krokem bylo zajištění struktury budovy její stavební a energetickou renovací s využitím přírodních materiálů. Interiér doplnilo vybavení, které zcela odpovídá původnímu designu a barevnosti. Bytové jednotky (46-168 m2) jsou v současné době plně pronajaté, přístupné po vnitřním schodišti a vybavené vanou a okny od podlahy ke stropu směřujícími do vnitřního dvora. Spotřeba energie budovy je díky vysoce izolované obálce stejně vysoká jako u běžné novostavby a navíc ji snižuje solární termický systém na střeše. Aby se předešlo nákladům na jejich pořízení, opravy a údržbu, nebyly do budovy zahrnuty žádné další služby. Viditelné a velmi výrazné je zdivo vnitřní i vnější fasády, které bylo doplněno a opraveno a následně zaskleno pro jednotný povrch. Neomítnuté průčelí budovy je v kontrastu se sousedními budovami obzvláště atraktivní, odhaluje stopy výstavby a oprav v minulosti se všemi jejími zvláštnostmi a znamená novou estetiku kultury obnovy a zachování našeho stávajícího stavebního prostředí.

Cihlovka 2

Projekt Cihlovka 2 je ukázkou citlivé přestavby starého výrobního areálu. První etapa Cihlovky byla navržena jako energeticky úsporná stavba, tato druhá etapa mířila ještě výše a stala se prvním pasivním bytovým domem v Hradci Králové. Cílem autorů bylo vytvořit koncept bydlení odpovídající 21. století i životnímu stylu nově oživené části města. Důležitým motivem bylo zachování charakteru místa s industriální tradicí na území, kde se dříve nacházela koželužna. Pro vytápění je použito TČ země voda. Díky reverznímu chodu v kombinaci se skvělým zateplením není třeba osazovat klimatizace, jelikož se v létě dochlazuje podlahou. Energie z FVE jde primárně do spotřeby bytů, sekundárně do společné spotřeby. Dále se pak akumuluje do nádrží na TUV. Výpočtově by nikdy nemělo dojít k přebytkům posílaným zpět do sítě. Co se týká cirkulace, která z celkové spotřeby energie zastává 60 %, ta byla osazena chytrými prvky. Bude se spouštět pouze ve špičkách, a tedy snižuje celkové náklady na chod domácnosti. Chytrá domácnost hlídá klima v jednotkách. Ve vazbě na meteostanice hýbe se žaluziemi, a tím zabraňuje nadměrnému přehřívání.

DADA Distrikt

Konverze průmyslové budovy z 20. let 20. století na bytový dům a kancelářské prostory. V objektu se nachází 10 loftových bytových jednotek. V roce 2021 se stavba dostala mezi 30 nominací na Českou cenu za architekturu a v soutěži získala ocenění Ministerstva průmyslu a obchodu.

Domov Podhradí

Na začátku byla zanedbaná pláň na okraji Týnce nad Labem a manželský pár s neobvyklým nápadem – investovat své prostředky a čas do areálu ubytování pro seniory, který bude vystavěn v pasivním standardu s využitím přírodních a obnovitelných materiálů. Majitel firmy na stavbu dřevostaveb a zdravotní sestra specializující se na péči o staré lidi začali společně proměňovat dvacet tisíc m² pozemku v areálu nazvaném Podhradí. Nyní zde stojí bytový dům pro komunitní bydlení seniorů, rozrůstá se i permakulturní zahrada se sadem ovocných stromů. Další části areálu se budou dostavovat postupně. Původně řídce zastavěná pláň s minimem vegetace byla vystavena horku, větru a přívalovým dešťům. Díky výsadbě stromů a založení užitkové zahrady, využití vegetační střechy na novém objektu a zadržení vody na pozemku se klima významně zlepší. Důležitým požadavkem bylo použití přírodních, obnovitelných materiálů, hospodaření s vodou, využití obnovitelných zdrojů energie a důraz na celkovou udržitelnost projektu.

Dům s pečovatelskou službou Harmonie

Aby něco nového a užitečného vzniklo, nemusíme bourat staré. Dokazuje to obytný dům s pečovatelskou službou v Ostravě-Porubě, s přilehlou služebnou městské policie. Městský obvod se pro zajištění chybějícího moderního bydlení pro seniory rozhodl využít chátrající dům v dlouhodobě problematické a sociálně vyloučené lokalitě, ale s dobře dostupnou infrastrukturou. Vznikla zde nízkoenergetická budova s 23 byty, recepcí a společenskou místností i atrium s množstvím zeleně, místy k posezení, hraní i cvičení. Z hlediska adaptací na změnu klimatu se areál může pochlubit množstvím zelených střech, přeměnou betonových ploch na zelené, kde se voda může zasáknout, výsadbou stromů či propustnými parkovacími plochami.

Green Port Strašnice

Udržitelné pasivní domy mohou urbanisticky zapadat i do centra města. Tři takové s celkem 156 „zdravými byty“ vznikly na místě původního sídla České námořní plavby v pražských Strašnicích. Novostavba Green Port Strašnice zaujme využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení. Domy zahrnují také vybavení pro cyklisty – servisní stanice, myčky kol či stojany. Pomyslnou „udržitelnou“ třešničku na dortu představují ptačí budky pro hnízdění rorýsů umístěné na fasádě jednotlivých domů.

Kleehäuser Quartier Vauban

V době svého otevření v roce 2006 byly Kleehäusery jedněmi z prvních obytných budov s pasivním standardem v Německu a průkopníky ekologické výstavby své doby. Jsou součástí první fáze výstavby vzorové čtvrti Vauban, bývalé vojenské oblasti ve Freiburgu im Breisgau, která je bez aut a šetrná ke klimatu. Tento projekt vícegenerační výstavby je dodnes poučným příkladem pro svůj integrovaný koncept nakládání s odpady, sanací a energií, stejně jako pro stabilní sociální síť a aktivní účast obyvatel při plánování. Kromě vakuových toalet a recyklace šedé vody umožnila ambiciózní energetická koncepce družstva v oblasti tepla a elektřiny úspěšně splnit cíle Společnosti 2000 wattů a v době otevření vyžadovala pouze 20 % spotřeby primární energie ve srovnání s běžnou novostavbou. Rozhodující pro to jsou kompaktní objemy budovy, dobrá izolace obvodových plášťů, ochrana před teplem prostřednictvím lehkých fasád a balkonů orientovaných na jih, řízené větrání s rekuperací tepla s individuálním provozem, fotovoltaický systém a podíly na větrné elektrárně ve Schwarzwaldu. Flexibilita půdorysu díky přístupovému systému a částečně neošetřený a oboustranně spojovaný stavební materiál umožňují dlouhodobě robustní a na údržbu nenáročnou stavební substanci. Kromě toho se stavební skupina 24 účastníků od samého počátku aktivně podílí na rozhodování o stavebních opatřeních, energetické koncepci nebo finančním plánování v rámci plánovacích schůzek z vlastní iniciativy a významně přispívá k úspoře zdrojů díky vysoké míře osobní odpovědnosti i sdílení infrastruktury, jako jsou pračky nebo mrazničky. OBECNÉ

Kleiner Prinz

Na území bývalých kasáren v Mnichově-Bogenhausenu vznikla největší evropská souvislá modelová čtvrť dřevostaveb Prinz-Eugen-Quartier. Kvartér tvoří různorodá směs různých typologií obytných budov. Jeho součástí je projekt "Der kleine Prinz" mnichovské kanceláře Dressler Mayerhofer Rössler Architekten und Stadtplaner s 24 atriovými domy a dvěma solitérními domy v dřevostavbě. Obytnou zástavbu doplňují komunitní venkovní prostory i vnitřní prostory, například pracovní prostory. Krajinářsko-architektonické koncepty zeleně přesahují hranice jednotlivých stavebních pozemků v rámci čtvrti, v níž byly vytvořeny účinné typologie umožňující různé typy bydlení. Budovy jsou koncipovány jako "prázdné skořápky", v jejichž rámci si obyvatelé mohou navrhnout prostor podle svých potřeb a pozdější konverze je možná bez problémů. Prinz-Eugen-Quartier představuje udržitelnou výstavbu jako holistický koncept, který zahrnuje jak konstrukční, tak socioekonomické aspekty.

Participativní bydlení Trojanovice - Koksař

Obec Trojanovice připravuje rekonstrukci rekreačního areálu chaty Koksař. Vznikne zde bydlení pro až 20-25 domácností v moderním bytové domě a dvoupodlažních bungalovech. Příprava projektu probíhá participativním způsobem. Obyvatelé jsou zapojeni do procesu přípravy – ovlivnit mohou skladbu bytů, využití společných prostor, způsob financování, a tak i výslednou cenu. Především však svými preferencemi a zájmem ovlivní, kdo bydlení vystaví a kdo jej bude vlastnit a provozovat.

Projekt TiCo

TiCo (Timber Concrete) je návrh řešení flexibilního stavebního systému pro výstavbu vícepodlažních enrgeticky efektivních bytových domů nové generace synergicky využívající výhod lehkých nenosných konstrukcí na bázi dřeva a subtilních nosných konstrukcí na bázi vysokohodnotného betonu za maximálního využití přesné prefabrikace. Oba hlavní materiály mají svoje technologické a fyzikální limity, a ty TiCo řeší. Využití dřeva jako konstrukčního materiálu pro nosné konstrukce vícepodlažních budov je sice možné, nicméně nevýhodné – statický návrh vede na větší průřezy konstrukčních prvků, které zabírají více místa v půdorysné dispozici a vede i k vysokým průřezům nosných prvků stropních konstrukcí, které znamenají vyšší konstrukční výšky, než by bylo nutné a optimální. Dalším problémem je větší deformabilita dřevěné konstrukce s ohledem na malý modul pružnosti dřeva, v důsledku čehož může často docházet k poruchám navazujících konstrukcí (trhlinám v příčkách, obvodových pláštích, podhledech a jejich povrchových vrstvách). S ohledem na malou plošnou hmotnost dřevěných stropních konstrukcí je častým problémem i akustika. Z výše zmíněných důvodů bylo navrhnuto využití železobetonové konstrukce pro nosnou část budovy. Nosný skelet z vysokohodnotného betonu přináší do systému TiCo následující silné stránky: vysokou únosnost dlouhou životnost požární odolnost výhodné akustické vlastnosti z pohledu neprůzvučnosti (vzduchové i kročejové) mezi bytovými jednotkami přes stropní konstrukce výhodné tepelně akumulačními vlastnosti (potenciál betonových stropních konstrukcí pro akumulaci tepla a chladu) Na druhé straně jsou výhody konstrukcí na bázi dřeva pro opláštění objektu a vnitřní příčky. Patří mezi ně: nízká hmotnost nízká materiálová náročnost nízká uhlíková stopa malá energetická náročnost výroby vynikající tepelně-izolační vlastnosti při malé tloušťce

Residence Sakura

V pražských Košířích vyrostl rezidenční dům Sakura, jehož obyvatelé mají na svých balkonech doslova soukromou zahradu s výhledem na město. Tisíce kusů květin, bylin, keřů a stromů se nachází na zelených střechách, obvodových římsách i v přilehlém okolí domu. Nedílnou součástí bydlení je i poloveřejný park. Unikátní využití zeleně opakovaně ocenila i odborná veřejnost ze zahraničí. Sakura se jako vůbec první český projekt zařadila v největší světové architektonické soutěži WAN Awards v kategorii Future Projects Residential mezi šestici nejprogresivnějších rezidenčních staveb ze čtyř světových kontinentů. Sakura prezentuje nadstandardní přístup k zeleni v rámci developerského projektu. Rozloha nově vzniklé zeleně činí cca 5500 m². Projekt se tak snaží minimalizovat svůj vliv na okolní zástavbu – zelené plochy tlumí teplotní extrémy v létě, čímž zlepšují mikroklimatické podmínky. Zároveň zachycují dešťovou vodu, což zejména při přívalových srážkách snižuje nároky na kanalizaci – voda primárně zasákne do zelených střech a květníků. Všechny plochy střech jsou svedeny do akumulační nádrže, která slouží jako zdroj vody pro zálivku. Z většiny chodníků je voda nasměrována do zeleně a do takzvaných dešťových záhonů, odkud se postupně vsakuje zpět do terénu.

Rezidence Albatros Kbely

V nové rezidenční čtvrti Albatros Kbely během několika následujících let vyroste celkem 11 bytových domů s 652 byty, mateřská škola a nový obchod. Projekt se snaží efektivně hospodařit s vodou, např. pomocí úsporné umyvadlové, sprchové a vanové baterie a duálního splachování WC (což sníží spotřebu vody o 25% oproti standardní spotřebě.) Systém terénních průlehů slouží k zadržení dešťové vody a jejímu přirozenému zasakování. Nádrže na dešťovou vodu zajistí dostatek vody na závlahu společných zelených ploch.

Rezidence Čertův vršek

Rezidence Čertův vršek je projekt s 39 převážně velkoplošnými byty, které se nachází na jednom z libeňských kopců. Projekt je připraven dle mezinárodní metodiky BREEAM, která hodnotí vliv projektu na životní prostředí a jeho celkovou udržitelnost. Obyvatelům nabízí například systém šetrného hospodaření s recyklovanou vodou nebo fototermické panely pro předehřev TUV. Výstavba trvala dva roky a byla dokončena na přelomu roku 2021/2022. Bytové domy svým charakterem navazují na okolní vilovou zástavbu o celkové ploše 3 690 m2. V projektu převažují větší byty s dispozicí 3+kk či 4+kk. V nabídce jsou však také dva menší byty 1+kk a tři byty 5+kk o rozloze více než 120 m² rozprostírající se přes celé patro. Projekt je členěn do šesti sekcí, které mají tři až čtyři nadzemní patra. Jednotlivé sekce jsou rozmístěny do dvou téměř rovnoběžných linií, mezi kterými je ulička do společné relaxační zahrádky. Jedná se o první projekt na světě, jehož základy a příčky jsou zčásti vyrobeny z Rebetongu. Tento 100% recyklovaný beton, vyvinutý týmem Skanska a ERC-Tech využívá namísto přírodního kamene vhodně zpracovanou stavební suť. Rebetong dokáže využít i cihelnou drť, recyklát, který doposud ve stavebnictví nenašel plnohodnotné uplatnění. Na stavbu Čertova vršku bylo použito 808 m3 Rebetongu, což pokrývá přibližně 20 % z celkového množství betonu použitého na staveništi. V důsledku toho bylo ušetřeno téměř 2 000 t přírodního kameniva. Recovering concrete has two main advantages: it reduces the use of virgin aggregate and its associated environmental costs of exploitation and transportation; and it reduces unnecessary landfill of valuable materials that can be recovered and redeployed. Recovering concrete, however, has no appreciable impact on reducing greenhouse gas emissions. In the product life cycle of concrete, the main source of carbon emissions is the cement production process (cement is added to aggregates to make concrete). The cement content in concrete cannot be viably separated and reused or recycled into new cement, and thus carbon reductions cannot be achieved by recycling concrete https://www.wbcsd.org/contentwbc/download/2410/29973. Využití šedé a dešťové vody Čertův vršek je teprve druhým českým developerským projektem, kde obyvatelé využívají recyklovanou tzv. šedou vodu. Ta zajišťuje zejména snížení spotřeby pitné vody, a to až o čtvrtinu. Inovativní technologie se nachází v suterénu objektu a funguje tak, že voda z umyvadel, van a sprch se v technické místnosti přečistí a vrátí zpět do oběhu pro účel splachování toalet. V rámci šetrného hospodaření s vodou je v areálu instalovaná také akumulační nádrž zachycující dešťovou vodu, kterou obyvatelé využívají k zalévání předzahrádek a sdílené zahrady. Střechy domova šetří energii Spotřebu energie pomáhají snižovat fototermické panely, které jsou umístěny na střeše jedné ze sekcí. Solární energie předehřívá teplou užitkovou vodu a v průměru šetří až 60% spotřeby zemního plynu, životnost kotle a životní prostředí. Na ostatních střechách je vysazena extenzivní zeleň, která přispívá ke zlepšení mikroklimatu v lokalitě a zachycuje téměř 100 % dešťových srážek. Díky důkladnému zateplení obálky budovy a kvalitním oknům s trojskly dosahuje projekt nízkoenergetického standardu s průkazem energetické náročnosti budovy B – velmi úsporná. Všechny bytové jednotky navíc disponují rekuperací, která pomáhá udržovat příjemné a zdravé vnitřní klima a zároveň snižuje náklady na ohřívání vzduchu v místnosti. V souladu s podporou kvality života ve městech zde Skanska instalovala i několika prvků na podporu biodiverzity jako například ještěrkoviště, broukoviště, budky pro netopýry a sýkorky, zelené střechy a kompost.

Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar

Rezidenční čtvrť Zahálka

Zahálka je moderní soubor sedmi bytových domů, který vzniká v několika etapách v Praze 4 v sousedství Vltavy a golfového hřiště Hodkovičky. Vyjímá se nejen svou výškou, ale i architektonickým pojetím a důrazem na ekologii. Celý areál počítá výhradně s podzemním parkováním, aby veškerý povrch zůstal zachován pro zeleň. Desítky stromů, zahrady a louky protkané cestami doplní revitalizovaný Zátišský potok. Kvality projektu dokládá i získání certifikace BREEAM na úrovni Very Good, na níž se podílela firma KORE. Kromě výjimečné lokality pražských Hodkoviček, která potěší každého milovníka přírody i aktivního života, bylo při certifikaci pozitivně ohodnoceno i úsporné nakládání s vodou, nucené větrání s rekuperací, podpora biodiverzity a vytvoření zázemí pro ideální prostor pro soukromý i rodinný život. Kvalita obálky byla během výstavby ověřena i blower-door testem, který potvrdil těsnost obálky na úrovni pasivního domu.

Skanska Port Karolína

Projekt Port Karolína tvoří celkem čtyři etapy s 588 novými domovy. Prostupnost územím od Rohanského nábřeží, přes vnitroblok až na cyklostezku vedoucí podél Vltavy zajišťuje soustava na sebe navazujících průchodů a sloupů. Díky dohodě developera a dodavatele energií zákazníci získávají produkt se 100% podílem dodávky z obnovitelných zdrojů. Veřejný prostor pracuje s řadou principů podporujících rostlinnou i živočišnou diverzitu městské krajiny – své místo tu našly plochy přírodních lučních rostlin, lokální dřeviny a rovněž prvky poskytující útočiště mnoha druhům hmyzu, plazů, obojživelníků či ptactva. V parteru tak návštěvník nalezne ptačí budky, hmyzí hotel či kamennou zídku pro drobné živočichy. Prostor funkčně doplňují místa vyhrazená pro sdílená auta a stojany na kola, která podporují ekomobilitu. Kola jsou vítaným dopravním prostředkem i pro jízdy po cyklostezce, která vede v těsné blízkosti projektu. Jako další podporu ekomobility a cyklodopravy jsme hned vedle cyklostezky umístili servisní cyklostojan.

Systém recyklace šedé vody v bytovém domě Botanica

Bytový dům Botanica K v pražských Jinonicích se na první pohled příliš neliší od okolních domů v této rezidenční čtvrti. Rozdíl je v tom, jak se v něm nakládá s pitnou vodou. Takzvaná šedá voda, tedy voda ze sprch, umyvadel a van, odtéká ve většině českých domácností bez dalšího využití do kanalizace. Technologie, které společnost Skanska použila v tomto domě, umožňují opětovné využití šedé vody zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Díky tomu je možné ušetřit 26 procent běžné spotřeby pitné vody. Projekt navíc není výjimečný jen technologií na zpracování šedé vody. Jako první v ČR získal mezinárodní environmentální certifikaci BREEAM Excellent, která posuzuje budovu z hlediska udržitelného rozvoje, tedy nejen z pohledu environmentálního, ale i sociálního a ekonomického.

Výšková budova V-Tower

Mrakodrap vysoký 104 metry situovaný na Pankrácké pláni nabídne cca130 nebývale luxusních bytů s jednou až pěti ložnicemi i penthousů s vlastními střešními bazény a zahradami. Navržená hmota objektu symbol „V“ je doplněna koncepčně pracovanou plochou zeleně v parteru. Vzhled domu je definován přiznaným systémem konstrukce – stropními deskami a vertikálními sloupy a pilíři. Skleněné obvodové stěny jsou zapuštěny, čímž vznikají četné balkony. Navrhovaná barva konstrukcí vystupujících na povrch je bílá, dělení skleněných stěn v barvě přírodního hliníku; cílem je barevně sjednotit všechny solitéry v Pentagonu

Walden 48

Podlouhlá obytná budova tvoří přechod mezi rušnou ulicí a klidným hřbitovem, čímž přímo odkazuje na městský kontext. Do celkového vzhledu je rovněž začleněna historická hřbitovní zeď, za níž se skrývá základní plocha obytného bloku. Obytný projekt je důsledně postaven z masivní dřevěné konstrukce, včetně schodiště a výtahových šachet. Vnější stěny jsou z dřevěné rámové konstrukce. Pouze schodiště a požární stěny jsou železobetonové. Díky způsobu výstavby křížovými stěnami jsou půdorysy bez sloupů, a tudíž velmi flexibilní. Dřevo je použito nejen v konstrukci budovy, ale také v interiéru a na fasádě. Fasáda obrácená k areálu hřbitova je obložena neošetřenými modřínovými prkny. V interiéru si neobložený materiál přijde na své, kde byly požadavky na požární ochranu kreativně vyřešeny dimenzováním všech dřevěných prvků podle doby jejich hoření, čímž se předešlo nutnosti požárního obložení. Letní chlazení a zimní vytápění zajišťují geotermální piloty. Walden48 kombinuje různé přístupy k udržitelné výstavbě: participativní proces plánování, důsledné využívání dřeva jako obnovitelného zdroje a koncept udržitelné energie.

Zelená Libuš

Pasivní budova, zelená střecha, komunitní zahrada nebo dobíjení elektromobilů - nový bytový dům v pražské Libuši skýtá řadu zajímavých řešení a technologií, které budoucím nájemníkům zpříjemní život a zároveň jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Zelená střecha na panelovém domě v Brně

Zelené střechy se dnes pomalu ale jistě stávají standardním požadavkem novostaveb rodinných domů i veřejných budov. Počet zelených střech na panelácích bychom ale u nás zatím spočítali na prstech ruky. Jedna z nich vznikla v roce 2020 na osmipatrovém domě v brněnských Bohunicích, jako první svého druhu v Brně. Z ptačí perspektivy působí tento „zelený koberec“ sice neotřelým vzhledem, ale jedná se především o vysoce funkční prvek s výbornými izolačními, chladícími i protihlukovými vlastnostmi.

budky pro ptáky instalované na fasádách ve čtvrti Praga-Południe- Varšava

Zateplování panelových domů přináší nejenom výhody v podobě nižších nákladů za energie jeho obyvatelům lidským, ale také problém v podobě náhlé ztráty domova obyvatel ptačích. Jednoduché řešení tohoto dilematu zvolili ve varšavské čtvrti Praga-Południe, kde na fasády zateplených domů upevnili tzv. rorýsovníky, tj. budky pro rorýse, kteří o svá původní hnízda zateplením přišli. Rorýsi jsou jedním z druhů, který běžně dokáže využívat výhody soužití s městem, jemuž zároveň poskytuje službu v podobě chytání létajícího hmyzu, aniž by představovali riziko zničení fasád budov - svá hnízda si totiž staví v dutinách již nalezených. Při zateplování, anebo při rekonstrukcích budov se však hnízda obvykle buď zničí, nebo se hnízdní dutiny vyplní či vše překryje vrstva izolace. Instalace nového habitatu je přitom velmi jednoduchá - budky určené pro rorýse lze nejenom koupit (vyrábějí se z různých materiálů) ale také vlastnoručně vyrobit. Základem je dodržet několik jednoduchých pravidel, která lze nalézt například na webu rorýsům přímo věnovaném, rorýsi.cz.

gleis 21

Sdílí prádelnu, posilovnu nebo terasu na střeše se saunou a místností na jógu. Když se otevřela soutěž na zastavění pozemku nedaleko vídeňského hlavního nádraží, zorganizovala se stavební skupina neboli baugruppe s názvem Gleis 21. Přihlásila se s návrhem na dům se 34 byty, živým parterem a multifunkčním sálem. S konceptem „solidarity, udržitelnosti, kultury a setkávání“ dotovaný pozemek získala a dnes je výsledný dům jedním z nejviditelnějších projektů nové čtvrti Sonnwendviertel. Dnes tu sídlí na padesát dospělých, dvacet dětí, hudební škola, kavárna a umělecký kolektiv. Multifunkční sál provozují obyvatelé na dobrovolnické bázi a na programu najdeme konference, svatby, koncerty nebo filmová promítání. Několik nízkometrážních bytů si pronajímá organizace pro podporu lidem s uprchlickým statusem. Tyto byty jsou v rámci ideálu solidarity dotovány dražšími byty s lepší orientací ke světovým stranám nebo ve vyšších podlažích.

rekonstr. - zateplení souboru bytových domů - Milín

Sídliště z 50. let v obci Milín, vzniklé v dobách SSSR kvůli vysidlování obyvatel z míst Orlické přehrady, těžbě uranu a blízkosti trestanecké kolonie, nutně potřebovalo zvýšit energetický standard - budovy z éry tzv. socialistického realismu dosahovaly energetické třídy G - F, potýkaly se splísněmi a s živelnými úpravami vytápěcích technologií provedenými na vlastní náklady obyvatel. Technicky šlo, slovy architekta, o byty na úrovni 19. století s kamny na uhlí v každém pokoji. Záměrem obce bylo tedy zvýšení energetické efektivity, aniž by došlo ke ztrátě výrazu domů. Kvůli složitému získávání financí však nejprve došlo pouze k dílčím úpravám, které situaci naopak zhoršily - až díky novým pravidlům spolufinancování z fondů EU bylo v r. 2017 možné řešit situaci komplexně, včetně nového osazení současných oken a dveří do roviny izolace, instalováno bylo řízené větrání se zpětným získáváním tepla; změnil se i celkový způsob vytápění. Domy se tak dnes pyšní energetickou třídou B až A.

rekonstr. bytového domu - vápený nátěr, úprava společných prostor-Praha

Bytový dům v Kamenické ulici v Praze je čtyřpodlažní s obytným podkrovím a jedním podzemním podlažím. Stojí na nároží ulic Kamenická a Milady Horákové a má půdorys tvaru L. Dům je z konce 19. století, první plány zachované v archivu Prahy 7 jsou z roku 1890 a byl původně třípodlažní, pavlačový s malým dvorem. Na konci 20. let 20. století měl být zvýšen o dvě patra, ale došlo k navýšení jen o jedno patro. Obnova domu byla v r. 2021 dokončena po více než čtyř letech. Dům má obchodní parter a celkem deset bytů. V každém patře se nachází tři pronajímatelné byty a v přízemí má dva samostatné komerční prostory k pronájmu. Předmětem rekonstrukce byla oprava většiny bytů, nové uspořádání dispozic bytů, kompletní výměna veškerých instalací v domě a oprava společných prostor včetně vestavby nového výtahu. Ve společných prostorech domu byly obnoveny a doplněny teracové podlahy, obnoveny omyvatelné nátěry a u vstupu byly realizovány nové atypické do stěny zapuštěné poštovní schránky. Největším zásahem do vzhledu domu byla výměna nepůvodních obchodních výkladců z 80. let 20. století a jejich navrácení do původní podoby (výšky). Dům je v městské památkové zóně a úpravy fasády i výměna výkladců byly provedeny dle pokynů památkové péče. Na fasádě je použitý vápenný nátěr v bílé a šedé barvě, který se nanáší ručně a vytváří tak specifickou živost natřeného povrchu. Projekt byl dlouholetou prací architektek pro soukromého investora, který si přál dům zbavit nekvalitních nánosů z 90. let 20. století a mít jej kompletně (technicky i vizuálně) v pořádku. Dle jeho slov se z nejošklivějšího domu v ulici stal nejkrásnější.

rekonstr. panel. domu, rozšíření lodžií - Praha

Paní Ditrychová je předsedkyní SVJ a chtěla s podporou dalších členů výboru zlepšit kvalitu bydlení svého a svých sousedů.Původním záměrem byla komplexní studie s nádechem developmentu (střešní nástavba, komplexní rekonstrukce, doplnění výtahu, rozšíření lodžií). po střetu s realitou, několika odvoláních a mnoha hodinách schůzí byl vyústěním subtilní zásah, který však zásadně zvyšuje užitnou i tržní hodnotu všech bytů. Lodžie obtížně využitelné hloubky 1,1m byly pomocí konzolové konstrukce rozšířeny na cca 2m. Každý byt má nyní jednu souvislou lodžii namísto dvou menších. Vlastníci jednotek si sami volili z možností snížení parapetů, přímého vstupu na zahradu, materiálu podlahy lodžie. S výjimkou vybourání parapetů některých bytů zůstává původní konstrukce nedotčena. Konzoly z ocelových svařenců jsou navrženy tak, aby tvořily statickou sanaci citlivých spojů panelových dílců. Konzoly jsou opatřeny protipožárním nástřikem, ostatní ocelové konstrukce jsou žárově zinkované. Stropy nad rozšířenou částí jsou ocelobetonové, podlahu tvoří modřínová či dřevoplastová prkna, dle přání majitele bytu. Konstrukce umožňuje dodatečné osazení zasklení.

rekonstr. pavlač. domu - zateplení z vnitrobloku, historická fasáda, zelená střecha - Brno

Třípodlažní řadový bytový pavlačový dům byl kompletně zrekonstruován a nastavěn o nové patro. Po rekonstrukci je v domě sedm bytových jednotek. Byla provedena kompletní úprava všech bytů včetně interiérů. Dům má do ulice i do dvora novou fasádu, nástavba směrem do ulice je řešena atypicky s výrazným výtvarným motivem horizontálních linií na fasádě. Stejně jako na fasádě přístavby do ulice i na celé fasádě dvora byl použit experimentální systém, kdy fasáda nemá závěrečnou štukovou vrstvu a tak jsou viditelné pracovní tahy v omítce, které tvoří stopy ruční práce jednotlivých dělníků. Dům je tak neobvykle “pokreslen”. Pavlače jsou provedeny z pohledového betonu a nové zastřešení pavlačí je z drátoskla. Dům nabízí dostatek místa pro pobyt obyvatel ve společných venkovních prostorech a zároveň sází na jednoduchou estetiku několika materiálů v základním provedení. Zjednodušeně tak ukazuje, že i při použití základních materiálů je možné dosáhnout výjimečných kvalit bydlení, za předpokladu investice do společných prostor domu a zahrady. Bývalý dvůr byl proměněn na bezúdržbovou zahradu se stromy, která je založena na kamenném a štěrkovém povrchu prorostlém rostlinami. Na části zastřešení domu byla provedena zelená střecha s trvalkami.

rekonstr. poválečného bytového domu - přidání lodžií-Kodaň

Mladí architekti z Kodaně svým projektem ukazují, že renovace poválečných bytových staveb se nemusí zaměřovat jen na napravení technických závad, ale lze je pojmout jako příležitost pro podstatné zlepšení kvality bydlení s ohledem na dnešní potřeby a výzvy. Stárnoucí budova z 60. let trpěla především degradací fasádního betonu a byla považována za nejošklivější dům v sousedství. Architekti se při projektování nesoustředili pouze na vyřešení technických závad a zlepšení vizuální stránky domu, ale také na pozvednutí kvality bydlení. Uliční fasádu tak nechali opatřit sestavou trojúhelníkových „boxů“, které domu propůjčují zcela nový architektonický výraz, uvnitř pak vytvářejí polosoukromé prostory, které mohou obyvatelé využívat zcela podle svého uvážení – hodí se k sousedských posezením, pro potřeby home-officu nebo i pěstování ovoce a zeleniny.

rekonstrukce - panel. domu - nové zasklené lodžie, reflexní venkovní závěsy-Bordeaux

Kompletní rekonstrukce tří panelových domů ze 60. let ve francouzském Bordeaux přinesla obyvatelům díky zvětšení obytné plochy o zimní zahrady a výraznému proslunění bytů mnohem vyšší komfort bydlení. Výsledek kooperace tří architektonických studií, která vyhrála tehdejší soutěž, tak může sloužit jako vzorový příklad také pro ostatní evropské země, které dlouhodobě řeší palčivou otázku renovace panelových domů z druhé poloviny minulého století. Nejvýraznější část rekonstrukce, a to přístavba velkorysých lodžií doplněných o posuvné polykarbonátové obklady i vnitřní závěsy, nestála více než běžné zateplení, a přitom kromě zlepšení energetické bilance budov pomohla dosáhnout kompletně nového výrazu i obytného prostoru.

rekonstrukce - panelový dům - solární kolektory na střeše - Praha

Na panelový dům v pražském Hloubětíně bylo instalováno 100 solárních kolektorů a akumulační zásobník pro ohřev teplé vody, což umožnilo asi 30% finanční úsporu oproti využívání běžné energie. Kolektory byly instalovány na plochou střechu domu a na fasády, kde byly integrovány jako výplně zábradlí u lodžií.

rekonstrukce bd

Příklad dobrého zateplení budovy z 30. let 20. století z Přerova od architekta Jana Horkého. Původní dům neobsahoval bohatou členitou fasádu, kterou by nešlo zateplit, majitel proto po konzultaci s architektem přistoupil k zachování původního rastru fasády. Při zpracovávání dokumentace na zateplení tohoto domu se architekt snažil respektovat nejen dům samotný se všemi jeho detaily, ale také dům jako součást většího celku – domovního bloku. Je proto zvolena neutrální kombinace barev s drobnými akcenty původních zábradlíček z plných ocelových profilů, které se mohou na vedlejších domech lišich. Novou stopou z 21. století je – kromě fasádního polystyrenu – ornamentální malba na patrové římse. Revitalizace neskončila však jen u fasády, podařilo se přesvědčit obyvatele, aby se postarali i o své okolí. A tak jim architekti v průběhu roku 2014 pomohli předzahrádku osadit pečlivě vybranými trvalkami, které jsou svými květy ozdobou ulice po celý rok.

rekonstrukce panel. domu - Amsterdam

Finalista soutěže Mies van der Rohe Award 2017 uspěl svým inovativním přístupem k renovaci jednoho z největších bytových objektů v Nizozemsku s názvem Kleiburg. Rekonstrukce tohoto domu, připomínajícího půdorysem domy na pražských Stodůlkách, je v mnoha ohledech inspirací pro celoevropskou problematiku. Kleiburg je 400metrový a 11podlažní panelák s 500 byty. Nachází se v Bijlmermeeru, modernistickém sídlišti inspirovaném výstupy hnutí CIAM (Congrès International d'Architecture Moderne), kde jako poslední dům přežil v původní podobě. Společenstvím DeFlat byl totiž zachráněn před demolicí doslova za pět minut dvanáct. Došlo k přeměně v tzv. „Klusflat“, což je způsob bydlení, kdy si nájemci renovují či upravují své bytové jednotky sami. Projekt se tak stává společným úsilím mnoha jedinců. Úkolem architektů tedy bylo zrenovovat základní kostru domu (tj. komunikace, sdílené prostory, infrastrukturu apod.), ale byty ponechat otevřenému vývoji - bez sprchy, kuchyně či dělících konstrukcí. Jednotky se také dělí na klasické byty a tzv. live/work units, kde je možné dosáhnout flexibilního výběru mezi pracovním a obytným prostorem. Projekt tak úspěšně reaguje nejen na krizi dostupného bydlení, ale zároveň vytváří precedens pro záchranu ohroženého dědictví modernismu, kterému dodává přívětivější tvář, aniž by smazal jeho kvality.

rekonstrukce panel. domu - nové zateplení domu-Přerov

Dřívější křiklavě zelený a růžový nátěr se obyvatelům již naštěstí ohleděl, a tak byli v rámci návrhu energetických úspor přístupnější vyšší střídmosti. Přesto požadovali něco barevného. Zde tedy pracuji s barevným odlišením jednotlivých vchodů, kdy pro místo vstupu do domu je volena dražší povrchová úprava a vyšší zaměření na detail: Jednotlivé stěny a stropy závětří jsou obloženy barevným keramickým obkladem, do kterého jsou vložena zvonková tabla a vestavěno osvětlení vstupu. V adekvátní barvě jsou pak natírány zábradlí lodžií, přičemž směrem vzhůru jsou odstíny světlejší. Obyvatelé navíc dostali možnost vybrat si, zdali chtějí jedno, dvě nebo tři plná zábradelní pole. Volba se dá v čase změnit. Charakter jednotlivých obyvatel se tak zrcadlí na fasádě domu.

retretrekonstr. domu ze 70. let - nové zateplení, venkovní stínění, zvětšení lodžií - Bratislava

Bytový dům Nový Svět ze sedmdesátých let se nachází nedaleko Horského parku a Slavína v prudkém svahu. Jedná se o kvalitní dům a lukrativní místo se skvělými výhledy. Dům ale nutně potřeboval komplexní rekonstrukci exteriéru. Tu nakonec iniciovali sami architekti, kteří původně zpracovávali úpravy jednoho z bytů. Výsledkem procesu byla nakonec renovace domu, a tedy celková sanace, zateplení obvodového pláště a renovace společných prostor interiéru včetně dostavby a rozšíření několika stávajících lodžií směrem do zahrady, kde vznikly prostorné terasy. Příběh Nového světa, kterým se architekti od rekonstrukce bytu dostali k celkové renovaci, je pozoruhodný a inspirativní především v aktivní participaci autorů. Iniciativa celkové rekonstrukce bytového domu totiž přišla z jejich strany, tzv. zdola. Tím, že iniciovali celý projekt a jako architekti se aktivně účastnili celého procesu schůzí s ostatními obyvateli domu, se zasloužili o velmi kvalitní projekt rekonstrukce bytového domu, který je inspirující a záhodno následovat.

rokonstr. panel. dům. - zasklení lodžií - Rožnov

Společenství vlastníků panelového domu se rozhodlo pro jeho revitalizaci. Ta spočívala v zateplení domu, výměně dožívající konstrukce zábradlí doplněné o zasklení lodžií a úprav hlavního a vedlejšího vstupu vč. vstupního předprostoru. Návrh architektů se snažil respektovat finanční limit v obvyklé cenové hladině okolních rekonstruovaných panelových domů a současně přinést alternativu drtivé většině obdobných rekonstrukcí s odfláknutým řemeslným řešením a necitlivými barevnými exhibicemi. Konstrukce pro zasklení, která se musela vypořádat s dědictvím kostrbatého provedení původní stavby, nakonec využívá subtilních kovových profilů, zateplovací systém fasády je opatřen silikátovou omítkou hrubší zrnitosti v kombinaci pískového odstínu a světlého odstínu uzavřených lodžií. Vstupní prostory dostaly nové detaily v podobě dřevěných podhledů, plastické omítky i předláždění a doplnění stojanů na kola.

rokonstr. panel. dům. - zelená fasáda- Bruntál

Bruntál se stal jedním z mála českých měst, kde jsou instalovány a zkoumány zelené fasády neboli vertikální zahrady. Probíhá zde výzkum ekologického systému zateplení a chlazení budov pomocí substrátu s rostlinami na fasádě. V současnosti je systém zelených fasád a střech zkoumán na třech instalacích. Na výzkumné věži v rámci areálu zahradního centra Gardenpolis Bruntále, na stěnách panelových domů Centra sociálních služeb pro seniory Pohoda Bruntál a dále na výzkumné stěně průmyslové výrobny haly ve Zlatých Horách.

rokonstr. panel. dům. - zelená pobytová střecha-Plzeň

Zelené střechy už nejsou v českých městech novinkou, přesto se stále jedná spíše o ojedinělou záležitost. Pomáhají ochlazovat své okolí a brzdí odtok dešťové vody, čímž zmírňují přetížení kanalizační sítě. Některé z nich také poskytují příjemný pobytový prostor. Je možné je vytvořit nejen na novostavbách, ale i řadě starších budov. Jednou z nich je i panelák v Plzni na Slovanech. Projekt vznikl v hlavách kolegů z SVJ, kteří chtěli navrátit střeše její původní pobytovou funkci, obohacenou o zelenou složku. Po dvouletém procesu schvalování záměru projekt samotný probíhal ve dvou fázích - v první fázi se odstranilo souvrství staré střechy a vybudovala tepelná izolace a hydroizolace. Po ověření funkčnosti souvrství se na střechu teprve navezly vrstvy substrátu a kačírku, do kterých se potom sázely rostliny. Na střeše se dnes na přání obyvtel kromě zeleně nachází pískoviště pro děti, místo na sušení prádla, lavičky a podobné komunitu tvořící funkce.

rokonstr. panel. dům. - zelená střecha-Tábor

Zelená střecha byla na panelovém domě navržena ze dvou důvodu - lepší přáce s dešťovou vodou v dané lokalitě a pro prodloužení životnosti izolace samotné střechy. Jedná se o 12 podlažní panelový bytový dům se 84 bytovými jednotkami na sídlišti, vystavěný v 90. letech minulého století. Z tohoto důvodu bylo před realizací rešeno několik základních otázek. První bylo, zda a jako vahou lze střechu přitížit, aby nedošlo k nadměrnému zatížení střechy. Druhou otázkou bylo zatížení větrem kvůli výšce objedku a to jak z důvodu snosu substrátu a zeleně, tak kvůli nadměrnému vysoušení substrátu v době kořenění vegetačních koberců. Dalším důležitým úkolem bylo vysvětlit obyvatelům horních pater, že nebude zhoršena kvalita bydlení a že zelená střecha nebude mít za následek vznik plísní v podstřešních bytech.