Chata vznikla spoluprací architektů a jejich kamarádů výtvarníků. Architekti popisují svůj koncept jako "bedničku", racionální stavební matrici provedenou v konstrukčním systému 2´´ by 4´´. Dokončení oken, dveří a interiéru z nalezených "readymades" párem Černických dává společnému dílu jedinečný výtvarný přesah a atmosféru. Drobná chata v zahrádkové kolonii je vlastně současnou pozdněmoderní interpretací fenoménu Gesamtkunstwerk. Je výsledkem jedinečného propojení architektury a výtvarného umění, bez nějž by nemohla vzniknout. V přízemí chaty je pobytová místnost, sauna a drobné zázemí. Nahoře je ochoz s výhledem do zahrady a dětské kajuty nad zázemím podél severní stěny. Prostor je otevřený na celou výšku chaty, v průhledech krásně vyzní prosklené stěny z patchworku recyklovaných oken. Z vyhlídkové galerie vede výstup na jižní verandu nad krytým zápražím chaty.
Záměrem investorů bylo vytvoření nového domova v podhůří Jizerských hor pro aktivní manželský pár se dvěma menšími dětmi. Důležitým požadavkem bylo začlenění domu do krajinného rázu a do okolní zástavby. Stěžejní v tomto projektu je zahrada, která je rozdělena na několik různorodých částí. Díky vodním prvkům v zahradě dům a jeho okolí zvládá vyšší hladinu spodní vody na pozemku, ale i povrchovou vodu stékající z pole nad pozemkem v případě přívalových dešťů. Vodní biotop má schopnost na pozemku udržet vodu, což pomůže při očekávaném nedostatku vody v budoucnu. Vegetace v zahradě a vodní biotop má pozitivní vliv také na snižování teploty v okolí v období veder a podporuje biodiverzitu v území. Stavba je energeticky úsporná, využívá obnovitelné stavební materiály a obnovitelné zdroje energie pro provoz domu. Kromě přímých pozitivních vlivů má řešení i vedlejší pozitivní vlivy na širší okolí i pozitivní celospolečenský dopad, jelikož může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro realizaci obdobných staveb.
Typová, ale přizpůsobitelná stavba současnosti od společnosti Alfa-projekt. Energeticky soběstačný rodinný dům postavený od základové desky během 24 hodin? To je ALFADOME ZERO, který ročně vyprodukuje 4,5krát více elektrické energie, než spotřebuje na svůj provoz, svícení, vytápění, větrání, chlazení i ohřev teplé vody. Jeho vznik byl experimentem s důrazem na použití nejprogresivnějších materiálů, nejefektivnějších energetických celků a nejnovějších přístupů ke stavění. Jedná se o lehkou montovanou stavbu, jejímž cílem je zajistit příznivé vnitřní klima a chránit vnitřní prostory před přehříváním. Dům se chladí pasivně pomocí masivní železobetonové desky a využívá také fotovoltaické panely, čímž šetří životní prostředí i ekonomické výdaje majitelů.
Miloslav Fekar ve svém okolí silně vnímal, že jsme ke krajině stále zvyklí přistupovat zejména hospodářským způsobem. Chybí nám respekt k přírodě. Rozhodl se proto vybudovat krajinnou a sochařskou laboratoř, na jejímž příkladu chce ukázat, jak vypadá ohleduplná krajina adaptovaná na výzvy současnosti. Těmi jsou především přehřívání, nízké množství srážek, prašnost nebo náchylnost k extrémům. Krajinná laboratoř po více než 20 letech ukazuje, jak je příroda bohatá a jak se dokáže sama regenerovat, když ji dáme prostor a čas. Po zkušenosti s prostorem sadu navázal projektem konceptu krajiny celého katastru. Spolu s dobrovolníky a obcí vysázeli kolem 400 stromů v katastru obce Bezměrov, aby mohlo vzniknout v budoucnu přívětivé, kreativní, životu a přírodní rozmanitosti příznivé místo.
Efficiency House Plus s elektromobilitou je název federálního vládního ukázkového projektu, který má vygenerovat více užitečné energie, než je potřeba pro čtyřčlennou rodinu pro provoz domu a používání dvou elektrických vozidel během jednoho roku. Slouží jako výzkumný a modelový projekt v rámci výzkumné iniciativy „Future Construction“ Spolkového ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody, stavebnictví a jadernou bezpečnost (BMUB) a jako informační a demonstrační objekt pro Efficiency Houses Plus. Budova byla vyvinuta ve spolupráci s Institutem pro lehké konstrukce, design a konstrukci (ILEK) na univerzitě ve Stuttgartu a architektem Wernerem Sobekem .
Svojí tradičně-netradiční formou připomíná dům lehlý stoh slámy v krajině přikrytý hi-tech střešní konstrukcí. Dům v kožichu je postaven nedaleko města Mladá Boleslav. Autor domu respektuje drobné měřítko okolní zástavby. Vznikl v souvislosti s nedalekou výstavbou obytného souboru ekologických domů. Jako inspirační zdroj označuje Petr Suske stoh slámy v krajině. Hi-tech dům s použitím tradičních přírodních materiálů jako je dřevo, sláma, nepálený cihelný střep. Náklady na postavení domu byly nízké. Energeticky byl dle autorské zprávy dům koncipován jako téměř nulový. V topné sezóně se měl dům dotápět lokálními krbovými kamny. Na požadavek majitele byl instalován i plynový kotel. Interiér je, až na hostinský pokoj a ložnici, ponechán jako kontinuální prostor. V přízemí se nachází kuchyň s jídelním koutem a obývací pokoj. V patře je umístěna klidová část: ložnice, koupelna a pracovna. „Nosnou kostru tvoří dřevěný skelet a zděné jádro. Dřevěná konstrukce je obezděna patnácticentimetrovou zdí z nepálených cihel, která vytváří akumulaci a působí příznivě na mikroklima v interiéru. Vnější vrstva tepelné izolace na obvodovém plášti – oddělena od hliněné zdi parozábranou - je vyskládaná z balíků slámy, chemicky ošetřených proti hoření“. Jako netradiční konstrukci zde můžeme označit hi-tech „deštník“ tedy textilní látku na kovovém konstrukčním základu, který plní funkci střechy.
Architekti projekt popisují jako dříve znásilněný dům, bývalou usedlost, která byla za minulého režimu přestavěna na sýpku. I takhle osekaný dům, dá se říci abstrahovaný, ale neztratil nic ze své velkoleposti. Způsob, jak je situovaný, jak se vzpíná k nebi a jak jeho syrová hmota odolává času, se ukázaly jako největší kvality. Navrhli dům znovu vyvrhnout a místo tří pater mu vrátit patra dvě a s nimi i původní měřítko. S tím souvisí i návrat k původnímu dělení fasády. Dle potřeb dispozice byly otevřeny další velké otvory bez sentimentu tam, kde bylo třeba. Do stávající kulisy ruiny byl vystavěn nový izolovaný dům, který díky tomu může splňovat současné energetické standardy. Zdravé druhotně použité dřevěné konstrukce byly použity zase znova jako konstrukční prvky stropů a výměn v krovu. Dům v sobě spojuje nízké i vysoké. Nyní získal další současnou vrstvu, která se svým účelem liší od všech předešlých. Mezi novou a původní strukturou je udržovaná větraná mezera, konstrukce se nedotýkají. Nová struktura je místy vůči staré lehce posunutá. Okna nesedí úplně přesně na otvory ve staré zdi a stává se, že stará zeď je díky tomu přítomná i v interiéru. Dochází k vizuálnímu prolínání obou světů. Novostavba se skrze otvory ve staré zdi dere ven, naopak stará zeď skrze nová okna vstupuje dovnitř. Projekt je manifestem, jak je možné zacházet se starými domy. Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je i v takovém případě možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Zahrada byla řešena tak, aby se stala přirozenou součástí krajiny bez jasných hranic. Sad, luční trávník a hlohy jsou jen „vypůjčeny“ z bezprostředního okolí.
Rodinný dům podsklepený s garáží a se dvěma bytovými jednotkami, postavený do proluky o šířce 5,5m. Energeticky je dům navržen tak, aby většinu roku byl schopen samostatného provozu bez nutnosti čerpat energii ze sítě. Do systému je možné napojit elektromobil případně další elektrické dopravní prostředky. Zároveň byly použity v maximální míře ekologické materiály jak pro stavbu tak pro úpravu vnitřních i vnějších povrchů. Součástí systému je retenční nádrž umístěná v zahradě. Ta slouží pro akumulaci dešťových vod pro zalévání a splachování. Dům byl projektován pro mladou rodinu, která bude využívat jeden byt. Druhý byt je možné pronajímat a tím snížit náklady na měsíční splátky hypotéky o více než polovinu.
První přestavba funkcionalistického řadového domu z 30. let 20. století do energeticky aktivního standardu na světě vzala ohled na historickou hodnotu stavby a památkovou ochranu území. Rekonstrukce snížila o 95 % původní spotřebu energie a využívá pokročilé hospodaření s energií (včetně obnovitelných zdrojů).
Rekonstrukce rodinného domu, kde došlo k jeho zobytnění a aktualizaci za zachování historické vrstvy. Z hlediska organizace objektu byla nejzásadnější úprava obytného prostoru - vymístění schodiště z apsidy do středu domu + nové obytné patro ve formě půdní vestavby a zpřístupnění zahrady z obytného prostoru.Využitím apsidy pro život se dům dostal do intenzivního kontaktu se zahradou, který je podpořen také novými francouzskými okny z pokojů v základním těle domu. Pod a nad přímými rameny schodištěm jsou na střídačku umístěny úložné prostory a menší koupelny / WC. Veškerá technologie včetně domovního vysavače a větší zásoby potravin se nachází v suterénu. Ten se nachází pouze pod částí domu a je přístupný poklopem ze dvora. Přízemí je od sklepa a od terénu odděleno provětrávanou konstrukcí podlahy, která slouží jako perfektní hydroizolace. Venkovní terén byl v kontaktu s výstupem z kuchyně odkopán na úrověň přízemí. Tuto úpravu vymezuje cihelná dlažba na propustném podloží a obloukové stupně pohledově obložené cihelnými bločky. Za křivkou stupňů a za segmentem zábradlí zachráněným z původní půdy je malý kousek divočiny zakončený fazolemi na plotě.
I rodinný dům z roku 1927 lze přestavět tak, aby odolal současnému horku a suchu. Ukazuje to dům v brněnských Židenicích, jehož majitelé ho opravili, aby nejen reagoval na projevy klimatické změny, ale zároven jim předcházel. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradili dlažbu na dvoře zelení a propustným povrchem. Dům je zároveň sídlem skautského střediska. Mladí lidé tedy vidí, že je možné skloubit bydlení ve městě s představou komfortu, zeleně a příjemných letních teplot bez klimatizace. Ochlazování okolí domu dosahují majitelé tím, že svádí vodu ze střechy do zásobních nádob a používají ji na zalévání zeleninové zahrady. Přebytky vody plní malé jezírko, které díky podzemní vrstvě z drobných kamenů umožňuje pozvolné zasakování a samovolné rozvádění vody po zahradě. Ploché střechy jsou osázené sukulenty, což snižuje odtok a zvyšuje výpar vody. Ten v létě ochlazuje jak budovu, tak okolní vzduch, a v zimě naopak slouží jako tepelná izolace. Hliněné omítky s velkou tloušťkou uvnitř domu navíc přispívají k vyrovnávání výkyvů teplot a vlhkosti. Ve venkovním prostoru majitelé odstranili dlažbu a umožnili tím vodě vsáknout se do půdy a zahradu ještě více ochladit.
Obytné budovy ze dřeva, izolované slámou, stanovují nové standardy pro regenerativní a cyklicky orientovanou obytnou výstavbu v Rakousku a EU. "GrAT" jako externí jednotka technické univerzity stanovuje nová měřítka v oblasti výzkumu a udržitelnosti. Demonstru Komplex budov se skládá z dvoupodlažního bytového domu se šesti bytovými jednotkami, dále z komunitního centra a dvojdomu se dvěma bytovými jednotkami. je celý životní cyklus CO2 neutrálních stavebních metod. Cílem je využívat technologie jako prostředek k optimálnímu uspořádání lidských potřeb, aniž by se ničilo životní prostředí. Prefabrikované dřevěné moduly vedly k výraznému zkrácení doby výstavby, zkrácení přepravních tras a snížení množství odpadu na staveništi. Během několika příštích let budou budovy monitorovány, aby se ukázalo, kolik energie se skutečně spotřebuje.
Kompaktní dřevostavba, co se vyhýbá stromům. Má kubickou hmotu, zastřešenou prostou sedlovou střechou s výrazným prvkem podlomení štítů. Z domu se vysunují objemy obývacího pokoje a malé pracovny, uzavírají mezi sebou jihozápadní terasu, která díky tomu získává to největší soukromí. V přízemí okna prolamují fasádu směrem do kmenů stromů, do zahradních zákoutí, v patře potom do širokých výhledů do kraje. Fasáda je zaklopena modřínovým obkladem, dřevěné okenní rámy mají výraznou žlutou barvu, střecha a oplechování je z titanzinku. Dům jekvůli skalnatému podloží posazen na patky. Nosná konstrukce je kombinací tesařských stropů a stěn z masívních dřevěných panelů Novatop. Povrchy všech dřevěných prvků jsou v interieru opatřeny tvrdým bílým voskovým olejem, stejně jako podlahy ze smrkových desek od stejného výrobce. Prořezy panelů jsou beze zbytku využity na prvky schodiště a volného nábytku. Dům je vytápěn teplovzdušným vytápěním s rekuperací a tepelným čerpadlem, systém je doplněn krbovými kamny. Spolu se zateplením a kvalitními okny dosahuje pasívního standardu.
Od samotného začátku je záměrem realizovat stavbu v pasivním standartu, v technologii evropské dřevostavby (tvarová optimalizace, dispozice navržená tak, aby všechny obytné místnosti byly orientovány zasklením k jihu). Dominantní osa procházející v podélném směru domem rozděluje dispozici na část obytnou (jižní) a část zázemí (severní). Vzhledem k plánované developerské výstavbě na blízkých pozemcích bylo upuštěno od okna na západní fasádě, které zároveň bývá poměrně problematické v letních odpoledních a večerních hodinách. Krytá terasa a vstup zajišťují stínění domu jsou doplňující prvky základního tvaru objektu. Obvodové stěny jsou dřevěné, založené na dubových prazích. Dvojřadý systém typu "two by four", kde vnitřní k-ce je nosná a vnější nenosná (vynáší fasádní systém). Takto provedený systém vymezuje prostor pro uložení tepelné izolace v tl. 520mm (na bázi minerální vlny, v původním záměru izolace slaměná, pro kterou byla k-ce připravena). Stěny jsou ve dvojici vzájemně prokotveny dřevěnými prkny vizuálně tvořící žebříky. Vnitřní k-ce zděné z vápenopískové cihly uložené na pěnovém skle; stropy a krovy dřevěné. Střešní krytina v technologii epdm folie, navrženo vegetační souvrství pro extenzivní zeleň. Obvodová k-ce difúzně otevřená, fasáda a střecha provětrávaná, obklad domu modřínovými prkny s přiznanou mezerou (kotveny na dvojité laťování); napuštěno voskem a olejem.
Forma navrženého rodinného domu je nejvíce determinována tvarem, profilem a orientací pozemku. Jeho minimální šířka, velká strmost svahu a orientace na sever udávají základní tvarové parametry objektu. Dům je proto navržený na půdorysu úzkého obdélníku, který ctí převažující uliční čáru ze severní strany a odstupy od sousedních budov. no. Severní část domu, která je orientovaná do nábřeží, je zkosená a tvoří šikmou střechu navazující na střechy sousedních domů. Zbývající část vrchní hmoty pokračuje střechou plochou. Střecha je po celé své ploše zelená a opticky přechází do stoupající zahrady. Do zelené plochy střechy jsou vyříznuté dva asymetricky umístěné okenní otvory dětských pokojů a obytného prostoru. Nosné konstrukce domu jsou ze železobetonu a oceli. Fasádní obklady jsou z hliníkových černých plechů. Okna v celém domě jsou z hliníkových rámů, boční stěna vnitřního schodiště je složená z mléčného profilového skla. Skladby zelené střechy je složená z několika vrstev drenážních, filtračních a ochranných fólií. Dům je vytápěný tepelným čerpadlem země-voda, má vnitřní teplovzdušné větrání s rekuperací.
V tomto novém domě, který se nachází pod útesem, ale blízko moře, bydlí rodina v hlavním domě a návštěvy, rodina a hosté v bytě na rohu ulice. Tento projekt se nachází v rezidenční čtvrti, která prochází mírnou proměnou, a kde se mísí hornické domky s novějšími domy. Byl postaven na volném rohovém pozemku s jižním svahem, kde se potkává výhled a slunce. Reakcí na to je jednoduchý stavební objem, který se táhne severojižním směrem a vytváří větší plochu pro venkovní pobyt na východní straně. Pro zachycení slunce je západní fasáda tvořena silnými lamelami, které se otevírají na sever a chrání před odpoledním žárem ze západu. Východní průčelí pokračuje ve vedení výhledů a filtrování světla skrze krytou, osázenou verandu. Východní otvory a západní lamely se zasklením orientovaným na sever sledují dráhu slunce po celý den a určují čas. Hlavní dům a jeho obložení z tvrdého dřeva navazují na vysoké lesy a skalnaté útesy v pozadí srázu, zatímco jeho plášť je obložen všudypřítomným FC obkladem. Materialita je ovlivněna jak krajinou, tak zdejšími tradičními plážovými domy. Detaily jsou přímé a jednoduché a při výběru materiálů se dává přednost nejnižším možným nákladům pro požadovaný výkon. Jako hotové výrobky byly použity základní stavební materiály - například stěny z borovicového vrstveného dřeva a recyklované betonové terénní stěny. Projekt jedinečným způsobem využívá principy solárně pasivního designu a snaží se maximalizovat zelenou plochu na velmi stísněném pozemku. Svislé fasády a hraniční stěny jsou navrženy tak, aby časem podporovaly popínavé rostliny.
První energeticky plusový rodinný dům v České republice vznikl v brněnské městské části Komín. Tato dřevostavba je jedinečná tím, že dokáže vyrobit víc energie, než sama spotřebuje, a ukazuje cestu vývoje dál za pasivní domy směrem k soběstačnosti. Jedná se o vícegenerační dům se dvěma byty, které lze v budoucnu využít pro staré rodiče, když již nebudou moci samostatně fungovat. Aby mohl být dům energeticky v plusu, musela se minimalizovat spotřeba a zároveň optimalizovat zdroje. Na jižní straně střechy se nachází fotovoltaická elektrárna sloužící k ohřevu vody v létě, provozu elektrospotřebičů či k dobíjení elektrokol a elektromobilu. K vytápění domu a ohřevu vody v zimě (2-3 měsíce v roce) slouží peletový kotel napojený na akumulační zásobník. Větrání v domě zajišťuje jednotka s rekuperací s čidlem CO2. Ke splachování veškerých toalet a praní majitelé využívají dešťovou vodu, která se celoročně shromažďuje v podzemní nádrži o velikosti 7 m³. Srážková voda slouží také k zalévání přilehlé zahrady. Při stavbě domu se pracovalo s ekologickými materiály - převážně se dřevem (masivní panely české značky Novatop o tloušťce 6 a 8 cm). Dům je zateplený dřevovláknitou izolací a má okna s trojitými izolačními skly. Fasáda směrem do zahrady bude za pár let pokrytá popínavkami.
„Monte Alentejano“ je typ bydlení, kdy domy mají jednoduchou sedlovou střechu, impozantní komín a podlouhlý půdorys sedí na vrcholu kopce. Dům byl na přání klienta navržen tak, aby byl plně soběstačný.
Úzký pozemek v řadové zástavbě v pražských Starých Butovicích neměl využití, dokud si jej nekoupil majitel architektonického studia a nepostavil na něm energeticky úsporný dům z lokálních materiálů se zelenou střechou a stromem vysazeným ve vnitřním dvoře. Návrh se snažil využít jednoduchá, tradiční a logická adaptační opatření na změnu klimatu, přestože některá z nich budila v letech přípravy (2009-2012) dojem zbytečnosti bez reálné ekonomické návratnosti. Dům reaguje na klimatické extrémy jako jsou vlny horka, přehřívání, sucho, řeší také nakládání s dešťovou vodou či podporu biodiverzity.
Na velkém svažitém pozemku Jindřichovické vrchoviny vyrostl před několika lety nízkoenergetický rodinný dům, který je nepřehlédnutelný nejen kvůli doškové střeše. Jeho majitelé si přáli, aby šlo o dům úsporný při stavbě i při provozu. Využili proto místní materiály, do projektu zakomponovali hliněné omítky, které pomáhají s regulací vnitřní vlhkosti, i promyšlený systém vytápění stěnovým topením, které v místnostech vytváří příjemné prostředí. Dům je orientován širší stranou k jihu, všechny hlavní pokoje mají díky tomu dostatek světla a tepla. Velký podíl na úspornosti projektu má došková střecha, která zmírňuje rychlost odtoku dešťové vody: vlhkost se absorbuje do vrchní vrstvy střechy a vysychá pozvolna. Voda, která po okrajích střechy odkapává dolů, se vsakuje na pozemku. To pomáhá k větší vlhkosti okolí než u běžných staveb s nenasákavou krytinou, odkud voda odtéká rychle. Architekt s investorkou si společně dopředu ověřovali trvanlivost doškových střech a dospěli k závěru, že toto řešení nemá žádná rizika. Doškové střechy jsou v dnešní době technologicky velmi dobře propracované a mají vyvinuté trvanlivé detaily. Patří mezi ně například bezpečné krytí hřebene pásem z měděného plechu či přitahování doškových snopů nerezovým drátem. Vše je doplněné moderním systémem bleskosvodu a komín lapačem jisker.
Majitelé stavěli tak, aby byl dům snadno odbouratelný díky důslednému využití přírodních materiálů a zvoleným stavebním postupům. Aby nezatěžoval své okolí, využil řady opatření, která zároveň pomáhají snižovat negativní dopady klimatické změny v lokalitě. Dům je nyní téměř soběstačný. Na vytvoření stěn domu majitelé použili velkoformátové balíky slámy, které zpevnili dřevěnými trámky. K izolaci použili celulózu a omítky vytvořili z hlíny. Hliněné omítky a těžké betonové podlahy napomáhají teplotní stabilizaci interiéru. Okna domu zastínili pomocí dřevěných stříšek v mezipatře a střechy široce přesahující přes stěny domu. Kromě toho používají jednoduché vnější rolety, které okna zastiňují v době, kdy Slunce klesne nad obzor. Na chlazení tak nepotřebují ani vnější žaluzie ani klimatizaci. Dešťovou vodu sbírají do podzemní nádrže a využívají ji v domě na splachování toalet a na zahradě. Velká část pozemku zůstává zatravněná a umožňuje tak zasakování vody. Zelená střecha chránící před přehříváním pokrývá nejen jejich dům, ale i garáž. Bez dodávky elektřiny zde lze topit a mít teplou vodu, a to díky samotížnému zapojení krbové vložky. Dům je napojený na vodovodní řad, ale s domácí vodárnou a filtrem by šlo užívat vodu ze střechy i jako pitnou. Stavba je navržená v energeticky pasivním standardu. Provoz se tak finančně stáhl na minimum. Dům je téměř soběstačný, pro plnou soběstačnost postačí zapojit bateriové pole. To by však podle majitelů bylo finančně velmi nákladné, proto od tohoto opatření ustoupili.
Mladá pětičlenná rodina si splnila sen o bydlení v souladu s přírodou. Nyní je jejich domovem pasivní dům na náhorní plošině s širokým výhledem do údolí a terasou krytou vinicí, který velice úsporně hospodaří s vodou v krajině díky kořenové čističce, jímce na dešťovou vodu a zelené střeše. Díky těmto opatřením se daří zadržovat vodu v lokalitě, která trpí suchem. V letních měsících se okolí domu i dům samotný ochlazují pomocí zelené střechy. Dům je navíc postavený ze snadno recyklovatelných materiálů a hraje si s přírodním vytápěním díky orientaci oken k jihozápadu a fotovoltaiky na střeše.
„Dům jižního slunce“ se může pochlubit hned několika adaptačními a mitigačními opatřeními. Je postavený v pasivním standardu. Velkou část spotřeby energie a tepla pokrývá fotovoltaika umístěna na vegetační střeše, takzvaná biosolární střecha. Na zahradě se nachází přírodní jezírko, které spolu se zelenou střechou snižuje rizika vzniku tepelného ostrova a má pozitivní vliv na biodiverzitu v okolí domu i celé lokalitě. Při stavbě majitelé použili obnovitelné a recyklované stavební materiály od lokálních dodavatelů. Díky tomu se podařilo snížit uhlíkovou stopu nemovitosti už při její stavbě a podpořit zaměstnanost v regionu v nelehkém období celosvětové pandemie covid-19, během které se dům stavěl. Díky využití dešťové vody předchází dopadům sucha.
Přednášky a seminářeKonzultacePublikacePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy
