Dřevěná výrobní hala DEKWOOD v Helvíkovích u Žamberka je určená pro dvojici CNC strojů na opracování dřevěných prvků a má půdorys 25 x 46 m. Je složená z tříkloubového vazníku s dřevěným táhlem na vetknutých sloupech do základové konstrukce. Celá konstrukce je tvořená z pohledových lepených hranolů BSH o celkovém množství 130 a obvodový plášť bude tvořen PUR panely. Původním návrhem byla ocelová i železobetonová konstrukce. Po porovnání všech variant se ukázala právě dřevěná konstrukce haly s přehledem jako nejvíce efektivní jak z hlediska finančních nákladů, tak i z hlediska časové náročnosti montáže. Naprostou specialitou jsou navržená dřevěná táhla.
Průmyslová památka se v současné době mění v místo, které v mnoha ohledech ukazuje, jak lze realizovat koncepty sanace šetrné ke zdrojům a participativního opětovného využití. Opatrnými zásahy, které nekonkurují stávající struktuře, se průmyslové haly stávají opět různými způsoby využitelnými. Požadavky na nakládání s památkově chráněnou budovou vyžadují kreativní řešení a nové koncepty využití prostor. Z udržitelných a ekonomických důvodů budou zásahy prováděny způsobem, který chrání zdroje a je do značné míry vratný. Minimum nových technických služeb bude instalováno viditelně, aby bylo možné je v budoucnu snadno odstranit a zdůraznit rozdíl mezi starým a novým. V rámci projektu IBA Thüringen jsou společně s různými aktéry, jako jsou studenti, vyvíjeny a testovány inovativní koncepty v rámci stávající průmyslové památky, což podněcuje lidi k přehodnocení konvenčních struktur plánování a využití. Jedním z příkladů těchto kreativních konceptů využití jsou kancelářské prostory týmu IBA: komerčně dostupné skleníky přestavěné na "individuální kanceláře", z nichž každá má vlastní mikroklima. Ty jsou zcela reverzibilní a v budoucnu je lze opět využít na jiných místech, čímž se uvolní hala v Eiermannbau pro nové projekty. Eiermannbau v Apoldě je příkladem uvědomělého, regeneračního a šetrného přístupu ke stávajícím stavbám a památkově chráněným budovám.s.
V bezprostřední blízkosti stávajícího areálu byla postavena nová dílna pro osoby se zdravotním postižením pro společnost Isar-Würm-Lech GmbH v Landsbergu na Lechu. Budova je postavena pomocí hybridního dřevěného konstrukčního systému. Beton je v budově dílny použit pouze v některých částech stropu nebo jako nosné podpěry tam, kde je to nutné ze statických důvodů. Horní podlaží včetně střešní konstrukce jsou postavena výhradně ze dřeva. Dřevo je také použito především jako povrchový materiál v interiéru a exteriéru. Aby bylo i přes značnou hloubku budovy zajištěno denní světlo v interiéru, vstupuje světlo přes pultové střechy orientované na sever. Dřevěný odpad z truhlárny a odpadní teplo vznikající při práci vzduchového kompresoru jsou využívány jako zdroj energie pro vytápění a přípravu teplé vody. Pro optimalizaci dodávek energie byly definovány různé oblasti využití s různými požadavky na teplotu v místnostech, které jsou od sebe odděleny nárazníkovými zónami. Konstrukce budovy a místností je navržena tak, aby bylo možné bez problémů provádět přestavby nebo přístavby. Veškerá technologie je tak přístupná i pro údržbu a případnou přestavbu.
V roce 2023 dokončili Plzeňské městské dopravní podniky jednu z největších stavebních výzev za posledních několik desetiletí – rekonstrukci tramvajové vozovny Slovany. Celkový přístup k přestavbě vycházel z myšlenky, že pokud chce město zachovat areál vozovny na stávajícím místě, musí omezit jeho negativní důsledky pro okolí a přebudovat zastaralý areál na moderní základnu pro veřejnou dopravu. Nový areál vybudovaly v duchu modrozelené infrastruktury a odpovědného nakládání s dešťovou vodou. Zahrnuje 13,5 tisíc m² zelených extenzivních střech, myčku pro ekologické mytí tramvají, snížení hlukové zátěže pro okolní zástavbu a množství spotřebované energie. V neposlední řadě vytvořily moderní zázemí pro zaměstnance.
Jaguar Land Rover Nitra se nachází na západě země, hodinu jízdy od hlavního města Bratislavy. Jeho výstavba stála společnost 1,4 miliardy EUR (1,59 miliardy USD), rozkládá se na ploše 300 000 m2 a má roční produkci 150 000 vozidel. Areál vznikl na zelené louce, ovšem společnost se snaží offsetovat svou uhlíkovou stopu i sociální zátěž pro prodtředí - společnost Jaguar Land Rover cěnovala téměř 500 hodin dobrovolnické práce projektům v Nitře a okolních obcích, zahájila svůj první zaměstnanecký grantový program na podporu 12 místních projektů, včetně první terapeutické smyslové místnosti v Nitře, a nedávno otevřela ve spolupráci s Nadací Pontis nový nadační fond. V průběhu posledních tří let společnost Jaguar Land Rover realizovala nové vzdělávací programy, které mají inspirovat novou generaci automobilových inženýrů na Slovensku.
Panattoni Park Cheb South, který vznikl na brownfieldu v areálu bývalých strojíren, sestává ze šesti budov, přičemž ohodnocení Outstanding mají dvě z nich. Během revitalizace došlo k recyklaci 90 % stavebního a demoličního odpadu a nechybí splachování dešťovou vodou a úspory energií. Budova, kterou obsadila německá společnost AUTODOC získala hodnocení na úrovni Outstanding a rekordní skóre 94,2 procenta dle prestižní certifikace udržitelnosti BREEAM 2016 New Construction. Za přísných ekologických opatření probíhala už samotná výstavba, více než 85 % stavebního odpadu bylo ušetřeno od skládkování. Exponované části budovy jsou řešeny tak, aby byla minimalizována četnost případných výměn a všechny materiály se vybíraly s ohledem na jejich dopad na životní prostředí v celém jejich životním cyklu. Okolní krajinu tvoří původní druhy zeleně, v areálu se nalezneme hmyzí hotel, ještěrkoviště a hnízdní budky pro veverky. Zaměstnanci využívají venkovní posilovnu, moderní jídelnu, relaxační prostor či ekologickou dopravu autobusovou linkou. Nechybí nabíjecí stanice pro elektromobily a zamykací stojany pro kola. Revitalizace brownfieldu byla pokryta ze soukromých zdrojů.
Panattoni Park Ostrov North vznikl revitalizací areálu po závodu Škoda Ostrov, jednoho z největších brownfieldů v Česku. Během sanací se přímo v areálu vyčlenilo k ekologické likvidaci dle typu kontaminace 12 700 tun nebezpečného odpadu. Při revitalizaci ostrovského areálu se Panattoni podařilo vytřídit a zrecyklovat rekordních 98,7 % demoličního odpadu, který tak nemusel být odvezen na skládku. Při výstavbě průmyslové zóny bylo znovu využito 103 tisíc tun recyklátu, který tak nahradil primární přírodní suroviny. Tím se pro představu uspořila jízda zhruba 10 300 nákladních vozidel mimo areál. Investice ve výši pěti milionů korun také putovala na výstavbu cyklostezky v okolí průmyslového parku. Použité stavební materiály a implementace nejmodernějších technologií zajištují aspiraci budov v areálu na jedno z nejvyšších ocenění certifikace udržitelnosti podle BREEAM New Construction, a to úroveň Excellent. V současnosti v průmyslovém parku probíhá výstavba druhé haly.
Projekt logistické haly přináší významné provozní úspory, jako je například 83,5% snížení množství odpadní pitné vody díky hospodaření s vodou, pokročilému systému detekce úniků a začlenění rekuperace dešťové vody. Snížena byla také spotřeba energie, a to až o 54 %. Kanceláře objektu jsou vybaveny systémem vytápění, který je poháněn vlastními čerpadly pro vytápění podlah. Klimatizace rekuperuje teplo metodou známou jako větrání se zpětným získáváním tepla (HRV), což rovněž přispívá ke zvýšení pohody zaměstnanců.
Zahradnická firma Gabriel se snaží jít příkladem, dlouhodobě podporuje přírodě blízká řešení a se stejným přístupem také revitalizuje svůj areál. Ten v podstatě slouží jako vzorník, kde si zákazník může prohlédnout některé firemní služby v praxi. Kořenová čistírna, recyklace vody, fotovoltaická elektrárna, využití tepelného čerpadla a zelená střecha tvoří funkční celek, který bude firma dále rozšiřovat.
Areál bývalého Státního statku Bruntál v Krnově, kde má provozovny několik firem, nově rozšířila moderní a ekologická hala textilní firmy VEMAT. Rodinná firma má na českém trhu místo už od 90. let a klade důraz na udržitelnost a společenskou odpovědnost. Není tak divu, že se právě díky VEMAT proměnila část nevyužívaného brownfieldu v areál se zelenou střechou, podzemními retenčními nádržemi a dalšími opatřeními, která v místě zadržují dešťové srážky a snižují tak množství vody, která by jinak odtekla bez užitku do kanalizace.
Víte, jak vypadá obyčejná průmyslová hala a její okolí? V létě je rozpálená, v zimě je v ní chladno a voda odtéká kamsi pryč. Hala firmy Železný na výrobu kajaků stojící nedaleko Prahy vypadá úplně jinak. Střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stabilní teplotu budovy. U vchodu se zrcadlí vodní hladina a opodál rostou květiny v kořenové čistírně odpadních vod. Ta připravuje použitou šedou vodu z haly na využití při splachování toalet.
LIKO-Vo – první živá výrobní hala na světě Živá hala LIKO-Vo, porostlá desítkami druhů rostlin, navazuje na svou předchůdkyni Liko-Noe a snaží se inspirovat další investory a architekty k ohleduplnosti k životnímu prostředí, a to nejen ve městech, ale i v průmyslové výstavbě, která je orientována především na rychlý zisk a chová se vulgárně ke krajině. Zatímco běžné haly opláštěné standardními materiály ohřívají své okolí až na teplotu 80 °C, živá hala dokáže snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C. Podle ředitele společnosti Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti. Svůj výrobní areál postupně proměňuje v průmyslový areál 21. století, což v první fázi zahrnovalo výsadbu stromů a popínavé zeleně, které fungují jako jakési přirozené klimatizační jednotky, dnes zde najdeme zatravněné parkovací plochy, zelené střechy a fasády, kořenové čistírny odpadních vod a retenční jezírka, fotovoltaiku… Veškeré zbytkové plochy v areálu jsou navíc bohatě osázeny zelení, rostliny si zde dokonce sami předpěstovávají. Stavba, která slouží jako výrobní hala kovovýroby a zázemí pro dokončovací práce, půdorysně navazuje na stávající výrobní halu a je navržena jako jednopodlažní, bez podsklepení. V jižní části je umístěna dvoupodlažní vestavba, kde jsou v přízemí situovány kanceláře, šatny a hygienické zázemí, v patře kanceláře, zasedací místnost a denní místnost zaměstnanců. Objekt má nepravidelný půdorys o velikosti 41,5 × 26,4 m a je zastřešen kombinací šedové a ploché střechy pro zajištění dostatečného osvětlení vnitřních prostor, nad vestavbou je střešní rovina uskočena a vytváří pochozí zelenou střechu, přístupnou venkovním schodištěm. Jižní fasádu, kam je orientována pobytová terasa pro zaměstnance, tvoří popínavá zeleň na nerezových sítích. Východní prolamovaná fasáda je opláštěna vertikálními záhony, které zčásti plní funkci kořenové čistírny odpadních vod. Záhyby ve fasádě proudí do interiéru zelení filtrované světlo, živá zeleň je použita i uvnitř v hale. Na severní straně je umístěn staticky nezávislý přístřešek určený pro expedici, jehož severní fasádu rovněž tvoří popínavá zeleň.Koncept živých staveb je založen na přírodní tepelné stabilizaci, kterou zajišťují zelená střecha a fasáda, retenční jezírko a další technologie, díky nimž dokážou – na rozdíl od běžných halových objektů – chladit nejen samy sebe, ale také své okolí. Zelené plochy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod, jež jsou přirozenou cestou vyčištěny a dále využity k závlaze
Boskovická firma Deas poukazuje na to, že i firmy zaměřené na dopravní a pozemní stavby, mohou snižovat své dopady na životní prostředí. Snaží se upozornit, že každý zlepšující krok má v průmyslovém měřítku velký dopad, a proto začlenila ekologická opatření do svého běžného chodu – využívá unikátní technologii výroby betonových směsí ze zadržené dešťové vody, recykluje betonový a asfaltový odpad, sídlí v nové pasivní budově a energii získává z vlastní fotovoltaické elektrárny.
Přednášky a seminářeKonzultacePublikacePřehled udržitelných budovInteraktivní průvodce návrhemOrganizace v udržitelnostiO projektuChcete na ClimArchiBase něco změnit nebo přidat?
Pošlete nám zpětnou zprávu
Platforma vzniká v rámci projektu LIFE ClimArchiBase, na kterém spolupracují čtyři české neziskové organizace zabývající se udržitelností budov a měst.
Centrum pasivního domu
Rethink Architecture
Nadace Partnerství
Česká rada pro šetrné budovy
